Jak veřejnost hodnotila politické strany těsně po volbách do PS

Více než tři pětiny (61%) dotázaných hodnotí celkově chování stran kriticky, přičemž 41% se chování stran celkově příliš nelíbí a 20% je podle vlastního vyjádření situací znechuceno. Naproti tomu 27% dotázaných má výhrady pouze k některým stranám a jen 1% respondentů s tím, jak se strany obecně chovají, vyjadřuje spokojenost. Hodnocení působnosti jednotlivých stran v Poslanecké sněmovně vypadá následovně: nejlépe je hodnocena ČSSD – více než polovina dotázaných (54%) ji hodnotí kladně, ostatní 4 parlamentní strany jsou na tom podstatně hůře – kladně jejich činnost v PS vidí kolem 30% (KDU-ČSL 31%, ODS 30%, KSČM 28%), v případě US-DEU dokonce jen pětina (19%) respondentů.

Číst dál...

Občané zpětně o působení vlády v minulém volebním období

Uplynulé funkční období menšinové vlády Miloše Zemana občané zpětně hodnotí poměrně příznivě. Podíl pozitivních vyjádření u domácí či zahraniční politiky, ekonomiky i celkově se pohybuje v rozmezí 29 - 33 %. Kritických hlasů šetření zaznamenalo nejvíc v případě ekonomiky (28 %), jinak se však jejich podíl pohyboval na úrovni cca jedné pětiny dotázaných. Jedna třetina až dvě pětiny respondentů pak hodnotily uplynulé volební období z hlediska činnosti vlády v jednotlivých oblastech neutrálně.

Číst dál...

Hodnocení politického systému u nás

Respondenti ocenili politický systém před listopadem 1989 průměrnou hodnotou 3,82. Byla předkládána hodnotící škála od 1=systém funguje velmi špatně do 10=systém funguje velmi dobře. Ve srovnání s předlistopadovým dopadl stávající politický systém České republiky poněkud lépe, získal průměrné hodnocení 4,89. Respondenti byli ovšem optimističtí pokud jde o budoucnost - politický systém, který očekávají v ČR za 10 let, hodnotí na této škále bodem 6,46.

Číst dál...

Povolební očekávání před volbami a po volbách

Povolební očekávání občanů v politické oblasti, v ekonomice a celkově se v situaci, kdy již byly známy konečné výsledky voleb, poněkud zhoršila v porovnání s obdobím před volbami. Důvodem tohoto posunu je zcela jednoznačně pocit zklamání z výsledků voleb v případě stoupenců ODS, kteří před volbami z 90 % očekávali vítězství své strany a kteří v souladu s tím ohodnocovali případný povolební vývoj velmi pozitivně, zatímco po volbách většina z nich vyjadřovala negativní očekávání.

Číst dál...

K volebnímu rozhodování

V povolebním šetření se CVVM SoÚ pokusilo několika otázkami proniknout do procesu volebního rozhodování voličů. Více než pětina voličů se o své volební účasti rozhodovala těsně před volbami. Dalších 11% uvedlo, že jejich rozhodnutí padlo někdy v květnu, tedy tak asi měsíc před volbami. Převážná část voličů – 62% - však byla o své volební ne/účasti rozhodnuta již dříve.

Číst dál...

Sebezařazení na škále levice - pravice

Sebezařazení na sedmibodové škále levice-pravice je dlouhodobě poměrně stabilní s tím, že lidé mají trvale tendenci se více hlásit k pravici (35 % v posledním šetření) a ke středu (30 %), než řadit sebe sama do levé části takto rozděleného politického spektra (23 %). Zásadní změna v tomto ohledu nepřišla ani bezprostředně před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny, které znamenaly viditelný přesun voličské přízně k levicovým politickým subjektům.

Číst dál...

Přesuny voličské přízně

CVVM SoÚ AV ČR se ve svém povolebním šetření mimo jiné zaměřilo na proměny přízně voličů.Tato tisková informace se opírá o srovnání reálné volby respondentů v nedávných volbách s jejich odpověďmi na otázku, jakou stranu volili ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1998. Z našich zjištění vyplývá, že více než desetina (11%) z těch, kteří nyní volili KSČM, podporovala v minulých volbách sociální demokracii.

Číst dál...

Jaké bychom chtěli mít poslance?

Čtyři pětiny (79 %) respondentů souhlasí s tím, že poslanci by měli především prosazovat program, se kterým šla jejich strana do voleb. Zároveň s tím však 69 % dotázaných vyjádřilo mínění, že poslanci ve sněmovně by měli především hájit zájmy krajů, ve kterých byli zvoleni. 73 % občanů považuje za žádoucí, aby poslanci měli předchozí zkušenost z místní nebo regionální samosprávy, 14 % se domnívá, že ve sněmovně by se měli především objevovat lidé, kteří již mají dřívější zkušenost s parlamentem a jeho činností.

Číst dál...

Jak jsme spokojeni s výsledky voleb

Na přelomu června a července CVVM SoÚ zjišťovalo, jak jsou občané spokojeni s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Častým dojmem z výsledků voleb bylo hodnocení „tak napůl“, k němuž se přiklonila více než čtvrtina (28%) dotázaných. Mezi těmi, kteří se vyjádřili určitěji, pak převažovali spokojení v poměru 31% spokojených : 25% nespokojených. Odpovědět neumělo 16% respondentů.

Číst dál...

Důvěra ústavním institucím po volbách

Prezidentovi důvěřuje 54% občanů, nedůvěřuje 41%. Lze konstatovat, že již nejméně dva roky je důvěra prezidentovi poměrně stabilní. Odcházející vládě vyslovilo důvěru 43% dotázaných, nedůvěřovalo jí 49%. Současné hodnocení vlády se shoduje s výsledky získanými po jejím vzniku v září 1998. Poté až do konce roku 1999 došlo postupně k hlubokému poklesu důvěry vládě (pod 20% důvěřujících).

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: