Politické

Při posuzování současného stavu některých oblastí a jevů v naší zemi ocenili dotázaní nejvíce životní prostředí, a to převahou příznivých hodnocení (36%) nad nepříznivými (14%); asi polovina zaujala nevyhraněný názor. Ve všech dalších případech se již ukázala zpravidla výrazná převaha nespokojenosti nad spokojeností. Větší kritičnost dali dotázaní najevo v souvislosti se zdravotnictvím (35%) a s fungováním úřadů (33%).

Nikdo z uchazečů, kteří byli počátkem února 2003 ve hře o prezidentský úřad, neměl silnou podporu občanů. Podíl stoupenců případného zvolení příslušného kandidáta u žádného z tehdejších pretendentů nepřesáhl výrazněji úroveň jedné třetiny, přičemž ve všech případech nad nimi jasně převažovali odpůrci. Shodně cca třetina občanů se vyjádřila pro zvolení Petra Pitharta, Otakara Motejla či Václava Klause.

Co se týče situace kolem Iráku, je základní sledovanou otázkou souhlas a nesouhlas s diskutovaným vojenským zásahem. Ten na počátku února 2003 podporovalo celkem 22% obyvatel ČR, což je o něco méně, než před měsícem. Od počátku snah USA pokračovat v boji proti terorismu právě tímto směrem, je to vůbec nejnižší naměřená míra souhlasu. Negativně se k zásahu staví stále větší část obyvatel ČR, přičemž na počátku února 2003 to byly více, než dvě třetiny.

Ve svém únorovém šetření se CVVM mimo jiné zaměřilo na některé aspekty vztahů Čechů a Slováků. První otázka mapovala, jak často navštěvují čeští občané Slovenskou republiku. Další otázky byly zaměřeny na to, kolik lidí má na Slovensku příbuzné či známé a do jaké míry je rozšířena znalost slovenského jazyka. Z výpovědí respondentů vyplývá, že třetina občanů ČR navštěvuje Slovenskou republiku méně často, než tomu bylo před rozpadem společného státu.

V průběhu loňského roku se podle názoru respondentů u nás v mnoha směrech nic podstatného nezměnilo. Především panuje přesvědčení, že nenastala žádná větší změna v možnostech účasti občanů na rozhodování o veřejných věcech ani v dodržování lidských práv. Rozšířený je názor, že se nezměnila situace v kultuře a ve školství. K pokroku nedošlo podle mínění poloviny respondentů v právním prostředí našeho státu a ve vývoji životní úrovně obecně.

Téměř všeobecně se dotázaní shodli, že důvodem jejich volby je identifikace se stranickým programem (91 %), s obecným ideovým zaměřením strany (89 %) a důvěra představitelům stojícím v čele stran (88 %). Jen o poznání menší konsensus existuje u důležitosti dosavadní činnosti strany (78 %). Dvě pětiny příznivců politických stran uvádí za pozadím svých preferencí názorovou orientaci rodiny.

Počátkem února 2003 se CVVM SoÚ AV ČR ve svém šetření zabývalo tím, jak občané v současné době vnímají svou místní samosprávu. Výzkum mj. zjišťoval, kolik občanů přišlo v průběhu letošního či minulého roku do kontaktu se svým obecním úřadem, jak lidé hodnotí fungování svých obecních úřadů, nakolik jsou spokojeni s činností svého zastupitelstva a také zda se zúčastnili podzimních komunálních voleb.

V současnosti uvádí velký nebo částečný zájem o vstup ČR do EU 69 % respondentů. Při hodnocení množství informací, které občané o procesu vstupu země do EU mají k dispozici, se podobně jako dříve zjistil převažující pocit jejich nedostatečnosti (56 %); spokojeno je 40 % respondentů. Srozumitelnost dostupných informací je hodnocena podstatně lépe (55 % spokojeno, 39 % nespokojeno).

Na otevřenou otázku "Jaké tři vlastnosti by měl mít podle Vašeho názoru prezident?", dotázaní nejčetněji prezentovali názor, že by hlava státu měla být vzdělaná, morálně bezúhonná a nadstranická. V odpovědích na otázku "Co od českého prezidenta očekáváte?" byly nejčastěji uváděny především reprezentace státu, nestrannost a objektivnost, sociální cítění a zájem o lidi.

Špidlově vládě v únoru důvěřovalo 39 % dotázaných, nedůvěřovalo 57 %. Oproti lednu se jedná o pokles důvěry o 10 procentních bodů. Pod 40%ní hranicí se důvěra vládě pohybovala naposledy v roce 2001. Poslanecké sněmovně vyslovilo důvěru 28 %, nedůvěru 68 %. Poslanecká sněmovna také zaznamenala propad důvěry, i když ne tak výrazný jako vláda. Senátu důvěřuje 24 % dotázaných, nedůvěra dosahuje 70 %.