Politické

S politickou situací bylo na konci června spokojeno 20 % dotázaných, ani spokojeno ani nespokojeno 32 % a nespokojenost vyjádřilo 45 % respondentů. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji lidé s dobrou životní úrovní a mladí lidé do 30 let. Z hlediska politické orientace panuje vyšší míra spokojenosti mezi příznivci ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Mezi nespokojené se častěji řadí stoupenci KSČM a ti, kdo se sami řadí spíše nalevo na škále levice-pravice.

Ve srovnání s výsledky zjištěnými před měsícem došlo v průběhu června k mírnému poklesu stranických preferencí ODS, která se však nadále drží s velkým odstupem na prvním místě. Stejně tak byl zaznamenán znatelný pokles preferencí KSČM. Významně neposílíla žádná z politických stran, vzrostl však počet těch lidí, kteří by se nezúčastnili voleb a kteří by se neuměli pro některou politickou stranu rozhodnout.

Nejprve jsme se ptali, se kterými státy bychom měli udržovat bližší ekonomické vztahy. Nejčastěji uváděné země byly Německo (59 %), Slovensko (36 %), Rakousko (29 %) a Polsko (22 %), více než osmina respondentů také uváděla USA, Velkou Británii, Francii a Ruskou federaci. Pořadí zemí, se kterými bychom měli spolupracovat politicky bylo pozměněné, nejvýznamnějším partnerem by pro nás mělo být Slovensko (45 %), Německo (44 %), Polsko (29 %) a Rakousko (22 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR položilo ve svém květnového šetření mimo jiné tuto otevřenou otázku (tedy bez nabídky možných odpovědí): „Jaké hlavní výhody a nevýhody by podle Vašeho názoru měl pro ČR mít vstup do EU? Uveďte, prosím, tři nejdůležitější výhody a nevýhody vstupu.“ Z odpovědí respondentů vyplývá, že mezi nejdůležitější výhody našeho vstupu do EU zařadili otevření hranic (56%), možnost pracovat v zemích EU (35 %), možnost studovat v zemích EU (24 %) a celkový ekonomický přínos (20 %).

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě...

Na otázku, zda se zúčastní červnového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, přislíbilo 42 % respondentů s volebním právem svou účast "rozhodně", 35 % "spíše" a 16 % ji odmítlo. Skupina, která neví, zda se dostaví, či nikoli, tvoří v současnosti sedm procent. Velikost části občanů pevně rozhodnutých k účasti v referendu se po dubnovém poklesu vrátila na úroveň předchozích měsíců.

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.\r\nNa otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

S politickou situací bylo v dubnu spokojeno 18 % dotázaných, ani spokojeno ani nespokojeno 31%. Nespokojenost vyjádřilo 47% respondentů. rnZa spokojené se svým životem se označilo 59% respondentů, ani spokojených ani nespokojených bylo 25 % dotázaných. Za nespokojené se považuje 18% respondentů.

S blížícím se datem konání referenda o vstupu ČR do EU pozorujeme přeliv mezi skupinou těch, kteří udávají, že se referenda zúčastní „rozhodně“, a těmi, kteří si svou účastí nejsou až tolik jistí a vybírali variantu odpovědi, že „se referenda zúčastní spíše“. Vcelku se však počet těch, kteří uvádějí, že se referenda zúčastní, příliš nemění už od konce minulého roku a v dubnu svou účast deklarovalo 78 % dotázaných.

Na čele žebříčku je nadále Stanislav Gross (66% důvěřujících), za ním se umístili prezident Václav Klaus (60%) a ministři Tvrdík (54%) a Buzková (52%). Hranici 50%ní důvěry dále překročil pouze exprezident Havel (52%).\r\nV porovnání s výsledky z ledna 2003 výrazně narostl počet důvěřujících v případě prezidenta Klause (+25%ních bodů), dále u předsedy ODS Topolánka (+7), a u ministrů Šimonovského a Škromacha (shodně +5).