Politické

Mezi nejpřijatelnější povolební koalice by patřily vlády ČSSD a Koalice (22%) nebo OSD a Koalice (20%)

S tím jak opadá význam teroristického útoku na USA a konfliktu v Afghánistánu, tak se přesouvá pozornost veřejnosti k domácím událostem. V lednu byla poprvé od listopadu veřejností více preferována domácí politická scéna než zahraniční, v únoru se tento trend potvrdil a rozdíl ještě více prohloubil. Domácím politickým událostem by byla pravděpodobně věnována ještě větší pozornost nebýt olympiády.

Z výsledků je patrné, že největší šance na volební úspěch se dávají dvěma stranám, ODS a ČSSD, mezi kterými v tomto ohledu nejsou příliš významné rozdíly. Obě shodně bezmála tři čtvrtiny respondentů uvedlo mezi dvěma nejúspěšnějšími, přičemž rozdíl existuje pouze v podílech týkajících se jednotlivých umístění. Výrazně menší vyhlídky má podle mínění občanů Koalice, kterou na prvním nebo na druhém místě očekává pouze desetina dotázaných, zhruba stejný podíl respondentů vidí šance na stejné umístění u KSČM.

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Se současnou politickou situací v ČR bylo na přelomu února a března podle vlastního vyjádření spokojeno 28% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 26%), nespokojeno je 63% („spíše nespokojen“ 49%, „velmi nespokojen“ 14%), neví 9%.

Na přelomu února a března podporovalo úsilí našeho státu o integraci do Evropské unie 59 % občanů, 25 % s tím nesouhlasilo a 16 % nemělo vytvořen názor . Podpora tak zůstává na dlouhodobě stabilní nadpoloviční hladině. Negativní postoje se po svém vzestupu v loňském roce, poznamenaném zahraničními protesty proti "Temelínu" a jednáním o tzv. přechodném období pro volný pohyb pracovních sil, navrátily na úroveň dřívějších let.

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Výsledky šetření ukazují, že z hlediska existujících politickoekonomických doktrín jsou postoje české veřejnosti poněkud nevyhraněné. Vedle jednoznačně většinového souhlasu s obecnými liberálními stanovisky panuje široký pozitivní konsensus, pokud jde o roli státu v ekonomice a v sociální oblasti jak při tvorbě jasných zákonů a následném zajišťování vymahatelnosti práva, tak i v aktivní hospodářské politice.