Politické

V hodnocení politických osobností získaly nejvíce hlasů shodně ODS a ČSSD (19 %). Před volbami v roce 1998 byly výsledky ODS a ČSSD v tomto směru také vyrovnané (viz tabulka 2), nicméně před volbami v r. 1996 ODS v hodnocení politických osobností jednoznačně vedla. ODS respondenti také nejčastěji uváděli jako stranu, která nejvíce podporuje rozvoj podnikatelské sféry (40 %) a nejlépe zajistí zájmy ČR (18 %).

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková (65%).

Levicověji jsou tradičně orientováni lidé v důchodovém věku, manuálně pracující, dotázaní s deklarovanou nízkou životní úrovní domácnosti, stoupenci KSČM a ČSSD – ti jsou rovněž silněji zastoupeni ve středu škály. Pravicová orientace byla zaznamenána četněji u lidí s vyšším vzděláním (SŠ s maturitou, VŠ), dále u zaměstnanců v nedělnických profesích, podnikatelů, duševně pracujících, mezi respondenty s dobrou životní úrovní a rovněž u stoupenců ODS, US-DEU a 4K.

Podle většiny dotázaných (63%) by na morálku politiků měly být kladeny větší nároky než na morálku ostatních občanů. zesílil názor, že politici by měli být posuzováni i podle svého osobního života.

Prezidentovi důvěřuje 54% respondentů, vládě 46%, poslanecké sněmovně 30%, senátu 25% a krajským zastupitelstvům 28% dotázaných. Důvěra Zemanově vládě dosáhla historického maxima.

31% dotázaných je s politickou situací v ČR spokojeno, 63% nespokojeno

Pouze 13% respondentů se řadí k přesvědčeným přívržencům. Bezmála třetina dotázaných (30%) by vybranou stranu volila pouze proto, že jim "vadí nejméně". Nejsilnějším motivem preferencí je ideové zaměření strany a vyhovující program. Nejmenší vliv má rodinné prostředí a účast na vnitrostranickém životě

Více než dvě třetiny respondentů hodnotí chování stran kriticky, asi čtvrtina oslovených je alespoň částečně spokojena. V posledních třech letech názory na chování stran jen mírně kolísají. Jako opoziční strana je většinou výrazně viděna US-DEU, KSČM a KDU-ČSL, problematicky se v tomto směru jeví ODS. Působení v poslanecké sněmovně respondenti nejlépe hodnotí u ČSSD, nejhůře u KSČM.

Jaký je názor respondentů na fungování našeho politického systému, a jak hodnotí stávající politický systém ve srovnání s tím, který u nás fungoval před rokem 1989? Dotazovaným byla ve výzkumu předkládána hodnotící škála od 1 (systém funguje velmi špatně) do 10 (funguje velmi dobře), na které měli hodnotit jednotlivé politické systémy. Na této škále umístili respondenti politický systém před listopadem 1989 průměrnou hodnotou 4,04.

U příznivců ČSSD (23%) jsme nezaznamenali žádné výraznější sociodemografické diference. ODS (18,5%) je atraktivní zejména pro dotázané s dobrou životní úrovní a voliče s vysokoškolským a úplným středním vzděláním. Strana má silné pozice také u podnikatelů a živnostníků, zaměstnanců v nedělnických profesích, duševně pracujících a mezi Pražany. KSČM (13,5%) tradičně oslovuje zejména důchodce, voliče se špatnou životní úrovní a dotázané se základním vzděláním.