Politické

V červnovém šetření jsme zjišťovali názory občanů na financování politických stran. Největší podporu má financování z členských příspěvků, souhlasilo by s ním 94 % respondentů. Jen o něco menší podporu (87 %) má příjem finančních prostředků od sympatizantů strany. S příspěvky od sponzorů a zájmových skupin souhlasí 71 % dotázaných, většina lidí (58 %) podporuje i příjmy z vlastního podnikání stran.

V rámci červnového výzkumu se CVVM zaměřilo na postoje dotázaných k politickým stranám a jejich roli ve společnosti. Součástí šetření byly dva rozsáhlé bloky výroků, k nimž se dotázaní jednotlivě vyjadřovali zda s nimi souhlasí či nikoli. Další dvě otázky byly zaměřeny na problematiku vnitřní plurality politických stran. Ze srovnání získaných výsledků vyplývá jistá diskrepance v názorech veřejnosti: Na straně jedné se většina dotázaných (67%) domnívá, že strany by měly být vnitřně názorově jednotné, na straně druhé je ovšem většina respondentů (59%) taktéž přesvědčena, že poslanci by měli hlasovat podle vlastního názoru a nikoli podle toho, jaká existuje dohoda uvnitř strany.

Za nejdůvěryhodnější instituci pokládají dotázaní televizi (66 % důvěry), dále pak svého starostu (61 %), prezidenta republiky (60 %) a noviny obecně (60 %) Důvěře nadpoloviční části veřejnosti se těší armáda (57 %) a policie (55 %). Kolem dvou pětin respondentů deklarovalo důvěru soudům, odborům a svému krajskému hejtmanovi. Předseda vlády a církve požívají důvěry asi třetiny respondentů.

V červnu 2003 prezidentovi důvěřovalo 63 % občanů starších 15 let, vládě vyjadřovalo důvěru 35 %, Poslanecké sněmovně 30 %, Senátu 26 %, svému krajskému zastupitelstvu 41 % a svému obecnímu zastupitelstvu 65 % občanů. Nadpoloviční většina občanů ČR (57 %) důvěřuje i Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, důvěra převažuje i v případě veřejného ochránce lidských práv (45 % důvěřuje, 28 % nedůvěřuje) a Ústavního soudu (47 % důvěřuje, 34 % nikoli).

S politickou situací bylo na konci června spokojeno 20 % dotázaných, ani spokojeno ani nespokojeno 32 % a nespokojenost vyjádřilo 45 % respondentů. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji lidé s dobrou životní úrovní a mladí lidé do 30 let. Z hlediska politické orientace panuje vyšší míra spokojenosti mezi příznivci ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Mezi nespokojené se častěji řadí stoupenci KSČM a ti, kdo se sami řadí spíše nalevo na škále levice-pravice.

Ve srovnání s výsledky zjištěnými před měsícem došlo v průběhu června k mírnému poklesu stranických preferencí ODS, která se však nadále drží s velkým odstupem na prvním místě. Stejně tak byl zaznamenán znatelný pokles preferencí KSČM. Významně neposílíla žádná z politických stran, vzrostl však počet těch lidí, kteří by se nezúčastnili voleb a kteří by se neuměli pro některou politickou stranu rozhodnout.

Nejprve jsme se ptali, se kterými státy bychom měli udržovat bližší ekonomické vztahy. Nejčastěji uváděné země byly Německo (59 %), Slovensko (36 %), Rakousko (29 %) a Polsko (22 %), více než osmina respondentů také uváděla USA, Velkou Británii, Francii a Ruskou federaci. Pořadí zemí, se kterými bychom měli spolupracovat politicky bylo pozměněné, nejvýznamnějším partnerem by pro nás mělo být Slovensko (45 %), Německo (44 %), Polsko (29 %) a Rakousko (22 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR položilo ve svém květnového šetření mimo jiné tuto otevřenou otázku (tedy bez nabídky možných odpovědí): „Jaké hlavní výhody a nevýhody by podle Vašeho názoru měl pro ČR mít vstup do EU? Uveďte, prosím, tři nejdůležitější výhody a nevýhody vstupu.“ Z odpovědí respondentů vyplývá, že mezi nejdůležitější výhody našeho vstupu do EU zařadili otevření hranic (56%), možnost pracovat v zemích EU (35 %), možnost studovat v zemích EU (24 %) a celkový ekonomický přínos (20 %).

Naprostá většina občanů pociťuje hrdost na Českou republiku v souvislosti se sportem (91 %), kulturou (89 %), historií (88 %) a v o něco menší míře i s vědou a technikou (77 %). Jiné důvody jako zdroj pro pocit národní hrdosti vidí jen menšina populace: v případě ozbrojených sil to je 41 %, v případě fungování demokracie či vztahu k cizincům 38 %, v případě...

Na otázku, zda se zúčastní červnového referenda o vstupu České republiky do Evropské unie, přislíbilo 42 % respondentů s volebním právem svou účast "rozhodně", 35 % "spíše" a 16 % ji odmítlo. Skupina, která neví, zda se dostaví, či nikoli, tvoří v současnosti sedm procent. Velikost části občanů pevně rozhodnutých k účasti v referendu se po dubnovém poklesu vrátila na úroveň předchozích měsíců.