Politické

Pouze 14 % respondentů se řadí k přesvědčeným přívržencům. 28 % dotázaných by vybranou stranu volilo pouze proto, že jim „vadí nejméně“. Nejsilnějším motivem preferencí je ideové zaměření strany a vyhovující program. Nejmenší vliv má rodinné prostředí a účast na vnitrostranickém životě.

Oproti březnu, kdy veřejnost nerozeznávala jasně téma číslo 1, se vnímání nejdůležitějších událostí v dubnu poněkud vyprofilovalo. V dubnu se objevují dvě nejdůležitější události, které si jsou významem velmi blízké: otázka platnosti Benešových dekretů a konflikt Izraele a Palestiny. Obě za nejvýznamnější událost poslední doby považuje pětina dotázaných. Za významné jsou dále pokládány blížící se volby, teroristický útok na USA, konflikt v Afghánistánu a další události.

V dubnovém výzkumu se CVVM zaměřilo mj. na zapojení lidí do politického \r\na ekonomického života společnosti a také na členství v různých typech organizací.\r\nRespondentů jsme se nejprve zeptali, zda se v posledních deseti letech zapojili do politického života i jinak než účastí ve volbách. Do politiky na obecní úrovni se zapojilo 16 % dotázaných, na vyšších úrovních - regionální a celostátní - jsou to jen 2 %.

Všech respondentů jsme se zeptali na to, jaký způsob volby prezidenta je podle jejich mínění nejvhodnější pro Českou republiku. U veřejnosti jako celku i u všech významně zastoupených dílčích skupin populace je nejčastějším názorem, že prezidenta republiky by měli volit všichni voliči. Pro tento způsob volby se celkem vyslovilo 57 % dotázaných. Pětina respondentů (20 %) považuje za nejvhodnější stávající způsob volby prezidenta parlamentem, 12 % vidí jako optimální volbu prostřednictvím nějakého širšího sboru volitelů.

Za jeden z nejzávažnějších celospolečenských problémů považuje česká veřejnost již dlouhodobě korupci („velmi naléhavě řešit“ : 73 %) a organizovaný zločin (70 %). Zatímco v třetici nezávažnějších problémů dosud zpravidla figurovala obecná kriminalita, nyní její pozici zaujala (velmi naléhavé: 67 %, od loňského října vzestup o 19 proc. bodů), nezaměstnanost, odrážející tak její současnou vysokou míru u nás.

Celkově nadále mírně převládá pravicová orientace a silný střed. V tomto směru nedošlo k výrazným změnám v průběhu uplynulých šesti let, po které sebezařazení respondentů na škále levice - pravice sledujeme. Levicověji jsou tradičně orientováni lidé v důchodovém věku, manuálně pracující, dotázaní s deklarovanou nízkou životní úrovní domácnosti a stoupenci KSČM a ČSSD – ti jsou rovněž silněji zastoupeni ve středu škály.

Podle aktuálních výsledků (viz tabulka č. 1) necelé dvě třetiny respondentů (63 %) hodnotí chování stran kriticky, přičemž 41 % dotázaných se chování stran celkově příliš nelíbí a 22 % je podle vlastního vyjádření situací znechuceno. Naproti tomu 26 % dotázaných má výhrady pouze k některým stranám a 2 % respondentů s tím, jak se strany obecně chovají, vyjadřují spokojenost.

Pravidelně jednou za čtvrtletí se dotázaných ptáme, zda vybraným politickým osobnostem důvěřují, nedůvěřují, nevědí nebo je neznají. Dnešní seznam obsahuje 23 jmen osobností, vybraných podle dlouhodobého sledování a podle aktuální společensko politické situace. V seznamu jsou zařazeni všichni členové Vlády, prezident, předseda Senátu a Poslanecké sněmovny. Na čele žebříčku je Stanislav Gross (68% důvěřujících).

Polovina voličů byla koncem dubna rozhodnuta, kterou stranu bude volit, přibližně čtvrtina připustila ještě změnu názoru. 17% uvedlo, že k volbám asi nepůjde a skoro desetina neví. Oproti minulému šetření na přelomu března a dubna došlo k nárůstu rozhodnutých voličů o 6% bodů při současném poklesu skupiny, která nevěděla.

Nejnepřijatelnější stranou pro naše občany je trvale KSČM, uvádí ji kolem 40% dotázaných. Pětina až čtvrtina by v žádném případě nevolila ODS. Kolem desetiny respondentů uvádí jako nevolitelnou SPR-RSČ.