Politické

V lednu 2004 hodnotilo činnost vlády pozitivně 27 % respondentů, negativně potom 66 %. Ještě před rokem byl však poměr kladných a záporných výpovědí téměř opačný: v lednu 2003 hodnotilo vládu kladně 48 %, záporně 39 % dotázaných. K významnému propadu hodnocení činnosti vlády došlo mezi lednem a červnem 2003. Mezi těmito měsíci došlo k poklesu kladných hodnocení přibližně o 20 procentních bodů a na této úrovni se pohybovalo také letos v lednu.

Podle šetření týkajícího se ústavních institucí, které proběhlo v polovině ledna, se největší důvěře občanů těší prezident – důvěřuje mu 72 % dotázaných. Vláda má důvěru více než třetiny občanů (37 %). Nejméně lidé důvěřují Senátu (20 %) a Poslanecké sněmovně (26 %). Krajskému zastupitelstvu věří 41 % a obecním zastupitelstvům 61 % občanů.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Na počátku prosince bylo s politickou situací spokojeno 15 % dotázaných, zatímco nespokojenost vyjádřilo 54 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti je na nejvyšší hodnotě od února 2003, kdy jsme začali otázku pokládat novým způsobem. Z hlediska politické orientace panuje vyšší míra spokojenosti mezi příznivci ČSSD (32 %) a mezi sympatizanty ODS (18 %).

Nejvíce českých občanů tradičně důvěřuje prezidentu republiky (66%). Naopak nejméně Senátu a Poslanecké sněmovně, kterým nyní věří jen asi pětina dotázaných. Významný pokles důvěry oproti listopadu jsme zaznamenali u vlády (-6% bodů), důvěřuje jí 29% dotázaných. Vysoká je důvěra obecním zastupitelstvům - 61% občanů, krajským zastupitelstvům důvěřuje jen 40% dotázaných.

Koncem loňského roku CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné mapovalo obavy občanů před vstupem České republiky do EU. První (uzavřená) otázka zjišťovala, čeho se lidé v roce 2004 nejvíce obávají. Z výsledků vyplývá, že z nabízených možností se jednoznačně největší podíl dotázaných (44 %) obává zdražování. Následovaly obavy ze ztráty zaměstnání. Druhá otázka byla zaměřena na to, jaké obecné důsledky bude mít podle názorů respondentů vstup ČR do EU.

Na začátku prosince 2003 uvedlo 57 % respondentů výzkumu Naše společnost, že by se zúčastnila voleb do Evropského parlamentu. Na základě těchto údajů by bylo možné očekávat o těchto voleb účast kolem 32 - 36 %. Počet těch, kteří uvádějí, že se k volbám nedostaví, vzrostl od října 2002 ze 16 % na 27 %. Dvě třetiny respondentů uvedlo, že by český poslanec v Evropském parlamentu měl být nezávislou osobností, nicméně dlouhodobě pozorujeme oslabování tohoto přesvědčení (v říjnu 2001 si to myslelo 77 % dospělé populace).

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Stejně jako v předchozích dvou letech považují občané i letos za hlavního garanta zprostředkování informací o integraci státu do Evropské unie média. Jako vysoce důležitou označují také roli vlády. Přes dvě pětiny dotázaných zařadily mezi nejdůležitější subjekty jednak volené zástupce obou komor parlamentu, jednak vědecké a vzdělávací instituce. Význam politických stran zdůraznilo 29 % a prezidenta více než pětina dotázaných.

Tentokrát dotázaní vyjadřovali důvěru k osobnostem stojícím v čele politických stran zastoupených v Poslancké sněmovně. Mezi zástupce ČSSD Stanislava Grosse a premiéra Špidlu se na čelo žebříčku popularity vklínil Miroslav Topolánek. Následuje nový předseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek, předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek, lidovci Jan Kasal a ministr zahraničí Cyril Svoboda.