Politické
Stranické preference v červnu
Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.
Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.
O zahraniční politice a roli USA ve světě
Tři čtvrtiny lidí v České republice (76 %) zastávají názor, že USA v zahraniční politice upřednostňují vlastní mocenské a ekonomické zájmy, téměř dvě třetiny (64 %) si myslí, že neberou ohled na mínění světového společenství, a podle dvou pětin (42 %) současná zahraniční politika USA představuje hrozbu pro dnešní svět. Výrazně rozštěpená je česká společnost v názorech na to, zda Spojené státy ve své zahraniční politice usilují o zajištění stability a mírového uspořádání světa, když 47 % občanů s takovým tvrzením souhlasí, zatímco 44 % jej odmítá.
Důvěra k vrcholným politikům
CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnové šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 21 politiků (všichni členové vlády, prezident, ombudsman, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny).
Mezi našimi vrcholnými politiky je nyní jako nejdůvěryhodnější hodnocen prezident Václav Klaus.
Důvěra k ústavním institucím
Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. České vládě nyní důvěřuje více než třetina občanů, Poslanecké sněmovně pak více než čtvrtina. Nejméně důvěryhodnou institucí je podle dotázaných Senát, jemuž důvěřuje jen 23 % obyvatel ČR. Důvěra občanů v krajské a obecní zastupitelstvo zůstává poměrně stabilní.
Hodnocení mezinárodních institucí a vybraných politiků
V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.
Z nabízených institucí byly jako nejdůvěryhodnější označeny Organizace spojených národů a Evropská unie (shodně 64 % důvěřujících). Nejmenší podíl důvěřujících jsme zaznamenali u Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou nicméně více než polovina občanů nezná, nebo se nedokáže vyjádřit.
Proces rozhodování voličů v prvních evropských volbách
Ještě významnější důvod, podle kterého si budou čeští voliči vybírat, komu v evropských volbách odevzdat svůj hlas, než je strana či osobnost kandidáta, je názor na problémy v České republice.
Velká část deklarovaných voličů – 8 z 10 - je přesvědčena, že se jimi zvolená strana do Evropského parlamentu dostane . 10 % dotázaných uvedlo, že si myslí, že se jimi vybraná strana do EP nedostane, stejný podíl nevědělo.
Stranické preference v květnu 2004
Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce (v %).
Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.
Koho budeme volit do Evropského parlamentu?
Všem respondentům s volebním právem jsme položili uzavřenou otázku, pro kterou politickou stranu budou ve volbách do Evropského parlamentu hlasovat. Dotázaným byly předloženy kompletní kandidátní listiny všech stran. Celkovou strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.
Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v květnu 2004 63 % českých občanů.
Levo-pravá orientace obyvatel ČR
Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje dotazem: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Výsledky otázky vykazují poměrně běžné rozložení, kdy nepočetnější skupina lidí vyjadřuje průměrné hodnoty (22 %) a směrem k vyhraněným stanoviskům se jejich počet zmenšuje. Do obou extrémních kategorií se zařazuje dohromady jen 5 % ze všech respondentů.
Spokojenost s politickou situací
V polovině dubna bylo s politickou situací spokojeno 11 % dotázaných, nespokojenost vyjádřilo 57 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti dosahuje (stejně jako před dvěma měsíci) nejvyšších hodnot od února 2003. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji mladí lidé ve věku 15-29 let a ti, kdo označují svoji životní úroveň jako dobrou.
Strana 122 z 146
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |