Nenápadný dokument o české sociologii: Periodikum AUC Philosophica et Historica – Studia Sociologica, jeho rysy a proměny

Analýza citačních sítí slouží k identifikaci ko-citační struktury periodik a vlivu konkrétních autorů či děl na oblast dané vědní disciplíny. V našem případě byla použita zejména k určení nejčastěji citovaných autorů a vzájemných citací v AUC StS. Data jsme získali přepisem seznamů literatury (u novějších čísel) a literatury uvedené v poznámkách pod čarou (u starších čísel). Výsledný datový soubor obsahuje 2637 autorů a 5082 citací. Metoda analýzy citačních sítí se ukazuje pro daný účel jako vhodná, poskytující komplexní a přehledné výsledky. Mohla by být užitečná pro komparace s dalšími podobně zaměřenými výzkumy jiných periodik či publikací.

Československá a česká sociologie jako celek byla hluboce ovlivněna a formována politickými proměnami kolem let 1968 (invaze sovětských vojsk do Československa po období politického uvolnění) a 1989 (zánik komunistického režimu v Československu během tzv. Sametové revoluce). Vznik AUC StS je výsledkem rozmachu české sociologie  v Československu 60. let 20. století. Naše analýza periodika potvrzuje předpokládaný historický přelom v roce 1989. Před Sametovou revolucí vycházelo výrazně více recenzí, po roce 1989 naopak přibylo statí. Před rokem 1989 byli nejvíce citováni Marx, Engels a Lenin, po revoluci se nejcitovanějšími zahraničními autory stávají Giddens, Beck a Luhmann. Teprve v porevolučním období začínají být výrazněji citováni „západní“ klasici sociologie (Durkheim, Weber aj.). Z domácích autorů publikujících v AUC StS byli za celou dobu existence periodika nejčastěji citováni J. Buriánek, M. Petrusek a J. Šubrt.

Do jednadvaceti čísel AUC StS celkem přispělo 86 osob (45 mužů a 41 žen), většinou českých sociologů. S ohledem na autorskou strukturu je tak AUC StS (například ve srovnání se Sociologickým časopisem) i v posledních letech v podstatě ryze českým periodikem. Průměrný věk autorů v jednotlivých číslech periodika až do roku 2006 narůstal, což lze vysvětlit stabilním okruhem několika produktivních přispěvatelů. V posledním desetiletí naopak průměrný věk autorů výrazně klesá. Nejproduktivnějšími přispěvateli byli E. Urbánek, J. Sedláček a J. Buriánek.

V tematické struktuře periodika dominují texty věnované sociologickým teoriím. Po roce 1989 ustoupil zájem o sociologickou tradici (tj. konkrétní školy a směry) ve prospěch empiricky orientovaných výzkumů. Trendy související s tématy publikovaných prací ukazují na pokles zájmu o sociální strukturu a stratifikaci, dějiny české a slovenské sociologie či obecnou metodologii výzkumu, a to směrem ke specializovaným oblastem sociologického zkoumání, mezi nimiž vede zejména společenská transformace a modernizace, sociální deviace a patologie či environmentální problémy.

Naše komplexní analýza ukazuje AUC StS jako periodikum, které má z hlediska autorského i tematického poměrně ustálenou orientaci. Lze zde pozorovat i některé tendence, které bychom patrně mohli připsat i domácí sociologii jako celku: ve struktuře citovaných autorů pozorujeme zřetelný obrat od „východu“ k „západu“ a větší rozmanitost citovaných zdrojů. Také nárůst zájmu o modernizaci a transformaci české společnosti a empirický výzkum v dílčích oblastech sociální reality můžeme považovat za trend, který se v posledním čtvrtstoletí týká celé české sociologie.

• Celá tisková zpráva ke stažení zde: Holubová, Kateřina. Javůrková, Adéla. Mlynář, Jakub. Topinková, Renáta. Nenápadný dokument o české sociologii.pdf