Kdo přijde k volbám? Prediktory volební účasti z pohledu přístupu odůvodněného jednání

Určování volební účasti je jednou ze zásadních otázek metodologie předvolebních výzkumů. Přesné předvolební výzkumy nejsou důležité jen pro agentury veřejného mínění a politiky, ale i pro sociálněvědní výzkumníky. Poskytují totiž mimo jiné možnost ověřovat přesnost metodologie dotazníkových šetření, které jsou jednou ze zásadních metod sociálních věd. Určování volební účasti je značně empirickou disciplínou, ve které studie nemívají žádné teoretické ukotvení a nepředkládají důvody pro volbu konkrétních proměnných určujících volební účast. Tento článek si klade za cíl rozšířit předvolební empirické zkoumání volební účasti o teoretickou perspektivu a na jejím základě nabídnout návrh nové škály volební účasti.

V první části článku je představeno teoretické východisko, kterým je sociálně psychologická teorie přístup odůvodněného jednání (POJ), anglicky „the reasoned action approach“ (RAA), zabývající se otázkou prediktorů sociálního chování. Je krátce popsána historie teorie a základní koncepty, se kterými POJ operuje. Hlavním prediktorem chování je v rámci POJ záměr dané chování vykonat. Záměr k chování determinují tři koncepty – postoj vůči chování, vnímaná společenská norma a vnímaná behaviorální kontrola. Tyto tři koncepty se formují na základě konkrétních přesvědčení. Přesvědčení jsou utvářena pomocí tzv. faktorů na pozadí, mezi které spadají sociodemografické proměnné, individuální charakteristiky a informační zdroje.

Článek rozebírá dva návrhy na rozšíření POJ. Zaprvé to je tzv. anticipovaný afekt, který je ovšem již měřen z hlediska autorů POJ v prožitkovém postoji. Za druhé je diskutována role minulého chování, které vysvětluje významnou část variance chování a má jasné teoretické zdůvodnění v konceptu zvyku.

V druhé části článku jsou představeny všechny používané prediktory volební účasti v předvolebních výzkumech. Mezi ně patří například záměr volební účasti, registrace voliče, minulá volební účast, zájem o předvolební kampaň a mnoho dalších. Jednotlivé prediktory jsou podrobněji diskutovány, jak z hlediska jejich role v POJ, tak z hlediska jejich výsledků v empirických studiích zkoumajících metodologii předvolebních výzkumů. Článek dokládá, že výzkumníci správně často zařazují do svých postupů intenci k volební účasti a případně i minulé chování, ale zcela opomíjejí druhou vrstvu prediktorů POJ.

V třetí závěrečné části je diskutována otázka škály volební účasti. Nejdříve je představen Gallup-Perry index jako jediná veřejně testovaná a vyvíjená škála volební účasti, která se z hlediska POJ ovšem ukazuje jako teoreticky neukotvená. Jako další možnost se nabízí využití přístupu a způsobu dotazování, který byl v již existující studii volební účasti pomocí POJ použitý. Zde ovšem narážíme na nedostatečné zohlednění všech dimenzí POJ, jak je definována v současnosti. Na základě předchozí diskuze je proto navržena nová osmipoložková škála měření pravděpodobnosti volební účasti. Tato škála zohledňuje druhou vrstvu prediktorů POJ a vytváří tak potenciál pro reliabilnější  měření pravděpodobnosti volební účasti. Je předložena očekávaná faktorová struktura dané škály, která je nabídnuta k empirickému testování a na základě teorie je odhadnuto, které položky by měly mít schopnost vysvětlit varianci chování nad rámec intence k chování.

ISSN: 1214-438X
Rok: 2020
Vydání: 18
Svazek: 1
Strana: 33
Autoři: Matouš Pilnáček
Citace: Pilnáček, Matouš. 2020. ,,Kdo přijde k volbám? Prediktory volební účasti z pohledu přístupu odůvodněného jednání’’. Naše společnost 18 (1): 33‒58.

PANEL4

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: