Prvotním empirickým podkladem této studie (a odrazovým můstkem pro analýzu dalších, doplňujících dat, jakož i pro snahu o širší interpretaci a hypotetická zobecnění) jsou výsledky šetření veřejného mínění obyvatelstva, který Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR uskutečnilo 17. – 24. ledna 2005. Dotázán byl soubor 1037 obyvatel starších 15 let, z toho podsoubor 813 oprávněných k volební účasti v krajských volbách.
Tento podsoubor nezahrnoval tedy ani občany, kteří k datu voleb nedosáhli 18 let, ani obyvatele Prahy, na jejímž území krajské volby neproběhly. Soubor – a rovněž uvedený podsoubor - byly vytvořeny kvótním výběrem, takže jsou reprezentativní co do věkového složení, pohlaví, stupně dosaženého vzdělání, velikosti obce bydliště a rozložení podle krajů. Poněvadž však výběr nebyl prováděn náhodně, nebylo předem zaručeno, že bude rozložen shodně se statisticky zjištěnou faktickou účastí či neúčastí oprávněných voličů v regionálních volbách, tím méně pak se skutečnou strukturou občanstva co do stupně politické aktivity nebo co do ideově politické orientace. To se také potvrdilo především v tom faktu, že v podsouboru oprávněných voličů, v němž nebyli zahrnuti Pražané, se k neúčasti v krajských volbách přihlásilo pouze 43,5 % dotázaných. Faktická neúčast ve volbách do krajských zastupitelstev dosáhla však podle volebních statistik plných 70,4 %. Naopak tomu bylo u podílu účastníků voleb, který fakticky dosáhl 29,6 % zatímco v našem podsouboru voličů činí plných 56,5 %.
Podobné jevy nejsou při výzkumech veřejného mínění ničím neobvyklým. I při striktním dodržování reprezentativity podle kvótních znaků dojde prakticky při každém šetření veřejného mínění, prováděném na základě kvótního výběru, k posunu ve prospěch těch skupin obyvatelstva, které jsou zkušenostně a zájmově dostupnější k zodpovídání toho typu otázek, jež jsou předmětem šetření. (To platí mj. o každém výzkumu, v němž jsou, podobně jako i v tomto našem, zahrnuty dotazy, týkající se sociálně-politických problémů, zejména pak volebních preferencí.) Obecně pak platí, že ti, kdo neodmítnou účast ve výzkumu veřejného mínění, patří k lidem osobnostně aktivnějším a sociabilnějším, což vytváří další tlak na konečnou strukturu výběrového souboru, i když z hlediska zastoupení základních kategorií podle kvótních znaků může být nakrásně zcela reprezentativní. V našem případě snížení podílu neúčastníků voleb v podsouboru oprávněných voličů signalizuje, že kvótní výběr podle objektivních znaků nezabránil zkreslení výběrového souboru značným posunem ve prospěch obyvatelstva s poněkud vyšším stupněm zájmu o politiku. Proto údaje o souboru jako celku, týkající se tohoto okruhu otázek, jsou zřejmě značně optimističtější, než odpovídá skutečnosti. To však neznamená, že postoje a hodnocení, které takovýto výběr vyjadřuje, jsou nepravdivé či vůbec irelevantní, takže i ty budou brány v následující analýze v potaz. Pro náš předmět zkoumání pak je důležitá ta okolnost, že absolutní počet neúčastníků ve volbách z řad oprávněných voličů (354 osob) je dostatečný k tomu, aby bylo možno tento výběr analyzovat jako reprezentanta objektivních charakteristik i mínění dané části obyvatelstva. Kvantitativní posun ve struktuře výběrového souboru ve srovnání se souborem základním je spolu s přece jen omezenou velikostí souboru důvodem, proč se v tomto textu, s výjimkou několika málo faktorových analýz, nemůžeme pouštět do složitějších multivariačních analýz či kvantitativních modelů.
- Celá tisková zpráva ke stažení zde: 100024s_Machonin-volby.pdf
