Ekonomické

V rámci svého pravidelného výzkumu realizovaného na přelomu listopadu a prosince 2021 CVVM SOÚ AV ČR dotazovalo občany České republiky na téma finančního zajištění ve stáří. Otázky byly zaměřeny nejen na subjektivní obavu z budoucího nedostatku ekonomických zdrojů či důvěru v zaopatření státem, ale také na faktickou přípravu v podobě investic a úspor.

V listopadu a v prosinci 2021 zařadilo CVVM do svého pravidelného šetření blok otázek týkajících se sociální politiky. V rámci tohoto bloku jsme se ptali na to, v jaké míře je podle občanů České republiky zajištěno sociální zabezpečení v jednotlivých oblastech i na hodnocení úrovně sociální politiky celkově. Zároveň jsme do výzkumu zařadili blok otázek zjišťující, v jakých oblastech by se měly navýšit či snížit finanční prostředky z veřejných zdrojů s cílem ukotvit oblast sociálních politik v rámci hodnocení výdajů státního rozpočtu. Naposledy byly stejné otázky položeny v prosinci 2019.

V listopadu a prosinci 2021 byly do pravidelného výzkumu CVVM Naše společnost zařazeny otázky týkající se sociální politiky. Otázky zjišťovaly názorové rozložení české veřejnosti na rozdělení odpovědnosti za sociální zabezpečení mezi občany a stát, na spravedlnost či rovnoměrnost systému sociálního zabezpečení a na míru štědrosti tohoto systému. Další otázky zjišťovaly názory na to, jakou váhu přikládá vláda péči o sociální situaci občanů, či jakou váhu ji přikládají sami občané. V neposlední řadě nás zajímal i názor na zneužívání systému sociálního zabezpečení.

V šetření Naše společnost na přelomu srpna a září zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se splácení dluhů. Otázky zjišťovaly, zda naši respondenti nebo jejich domácnosti nějakou půjčku a jak se jim daří půjčky splácet.

Na přelomu srpna a září jsme položili několik otázek týkajících se problematiky dluhů a zadlužení. Zjišťován byl kromě jiného jednak názor na míru zadlužení běžných občanů ČR, jednak názor na míru zadlužení České republiky jako státu. Vzhledem k oběma těmto oblastem pak byla dotázaným položena otázka, zda současná míra zadlužení země i občanů představuje závažný problém z pohledu české veřejnosti.

V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V rámci svého červnového šetření CVVM zkoumalo, jak lidé vnímají současnou socioekonomickou situaci svých domácností. Dotázaní se vyjadřovali k tomu, zda je pro ně obtížné vyjít s příjmy a zda svoji domácnost považují za bohatou či naopak chudou. Dále se pak šetření podrobněji věnovalo tomu, na které potřeby mají domácnosti ve svém rozpočtu dostatek peněz a na které nikoli.

Součástí červnového šetření CVVM byla otázka zjišťující hodnocení možností, které nabízí naše společnost občanům v oblasti bydlení, finančního zabezpečení, zdravotní péče, vzdělávání a uplatnění na trhu práce. Naposled byla tato otázka položena v říjnu 2019.

Nejlépe je hodnocen přístup ke vzdělání (89 % dotázaných uvedlo, že je velmi dobrý či spíše dobrý), následuje přístup ke zdravotní péči (79 %) a možnost pracovat (72 %).

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

17 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 41 % ji vnímá jako špatnou a 39 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

Přibližně polovina (51 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 10 % je pokládá za špatné a 39 % za „ani dobré, ani špatné“.

Hodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti červnu 2020 mírně zlepšilo, když vzrostl podíl těch, kdo je hodnotí jako dobré, o 4 procentní body. Aktuální hodnocení je srovnatelné s tím, jež bylo zaznamenáno v červnu 2019, ale mírně zaostává za posledním předkoronavirovým výsledkem z ledna 2020.