Ekonomické

V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

26 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 32 % ji vnímá jako špatnou a 41 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

Nadpoloviční většina (55 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, asi třetina (34 %) ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 11 % ji vnímá jako špatnou.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce. Necelá polovina (47 %) českých občanů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, dvě pětiny (40 %) je nepokládají za „ani dobré, ani špatné“, více než desetina (13 %) občanů je považuje za špatné.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

23 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 33 % ji vnímá jako špatnou a 42 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

V rámci šetření bylo respondentům položeno několik otázek, které se týkaly bezprostředních ekonomických dopadů epidemie a s ní spojených protiepidemických opatření. Konkrétně šetření zjišťovalo, jak se od počátku epidemie změnily příjmy domácností, v nichž respondenti žijí, jak se krize dotkla jejich dosavadní ekonomické aktivity a jak dlouho by při pokračování dosavadního stavu dokázala jejich domácnost vycházet s příjmem.

Od počátku pandemie do května třetina respondentů zaznamenala pokles příjmů své domácnosti, 5 % naopak uvádí, že příjmy jejich domácnosti vzrostly.

V rámci únorového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkající se sociální politiky rodin. Respondenti hodnotili celkový postup vlády v případě sociální situace rodin s dětmi a dále se vyjadřovali ke konkrétním opatřením spojenými s rodinnou politikou.

Téměř tři pětiny (59 %) respondentů považují starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi za přiměřenou, více než čtvrtina (28 %) ji vnímá jako nedostatečnou.

Starost vlády o sociální situaci rodin s dětmi je v současnosti hodnocena nejlépe od roku 2004, kdy byla tato otázka pokládána poprvé.

Přibližně devět z deseti Čechů souhlasí s tím, aby byla zavedena pružná pracovní doba nebo zkrácené pracovní úvazky pro rodiče s malými dětmi a aby byla provozována družina u každé základní školy. Nejméně dotázaní souhlasí se zavedením plošných přídavků na děti (56 % souhlasí, 36 % nesouhlasí).

V únorovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

49 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 13 % ji vnímá jako špatnou a 36 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

Necelé tři pětiny (56 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, třetina (33 %) ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 11 % ji vnímá jako špatnou.

V rámci lednového šetření Naše společnost zařadilo CVVM i sadu otázek týkajících se půjčování si peněz a splácení dluhů. Respondenti byli konkrétně dotazováni na jejich názor na půjčky a žití dluh obecně (naposledy zjišťováno v lednu 2018), na zadlužování v různých oblastech a následně na subjektivní vnímané potíže se splácením půjček u těch, kteří nějaké peníze dluží (naposledy zjišťováno v lednu 2019).

86 % dotázaných považuje půjčky za riziko. Zároveň 81 % je přesvědčeno, že půjčování peněž a pořizování si věcí na dluh je v dnešní době přirozenou součástí života. A jen 29 % dotázaných si myslí, že za půjčky se musí člověk tak trochu stydět.

Pouze 31 % dotázaných souhlasí s tím, že půjčovat si peníze se vyplatí.

Názory na půjčky se podle očekávání liší podle generační příslušnosti.

V lednovém šetření jsme položili několik otázek týkajících se problematiky dluhů a zadlužení. Zjišťován byl kromě jiného jednak názor na míru zadlužení běžných občanů ČR, jednak názor na míru zadlužení České republiky jako státu. Vzhledem k oběma těmto oblastem pak byla dotázaným položena otázka, zda současná míra zadlužení země i občanů představuje problém z pohledu české veřejnosti.

Přibližně dvě třetiny občanů pokládají míru zadlužení obyvatelstva za vysokou, u státu to jsou tři pětiny dotázaných.

Sedm z deseti Čechů vnímá jako závažný problém míru zadlužení běžných občanů ČR, více než tři pětiny si totéž myslí o míře zadlužení státu.

Lednový výzkum CVVM se zabýval problematikou pohybu cenové hladiny, respektive míry inflace.

Více než dvě pětiny (44 %) českých občanů jsou toho názoru, že jejich reálné příjmy jsou nižší v porovnání s uplynulým rokem. Další přibližně dvě pětiny (43 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako zhruba stejné a jen o málo více než desetina (12 %) hodnotí svoje reálné příjmy jako vyšší oproti minulému roku.

64 % české veřejnosti očekává nárůst inflace. Jedná se o 12 procentních bodů více respondentů než v loňskému výzkumu z ledna 2019 a pesimismus se tak v tomto směru stabilně zvyšuje již od roku 2016, kdy byl zaznamenán nejlepší výsledek za celou dobu realizace srovnatelných měření od roku 2007.

V lednovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce.

Více než polovina (55 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 12 % je pokládá za špatné a 33 % za „ani dobré, ani špatné“.

Hodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti červnu 2019 mírně zlepšilo, když vzrostl podíl těch, kdo je hodnotí jako dobré, o 4 procentní body na své nové maximum od roku 1999, což se ale promítlo jen do poklesu podílu neutrálního hodnocení „ani dobré, ani špatné“.

Nadpoloviční (54 %) většina Čechů se domnívá, že v tomto roce se materiální životní podmínky jejich domácností nezmění, necelá pětina (19 %) očekává zlepšení a téměř čtvrtina (24 %) předpokládá zhoršení, což je o 7 procentních bodů více než při posledním měření v červnu 2019.