Ekonomické

Přibližně polovina (51 %) Čechů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, 10 % je pokládá za špatné a 39 % za „ani dobré, ani špatné“.

Hodnocení materiálních životních podmínek vlastní domácnosti se oproti červnu 2020 mírně zlepšilo, když vzrostl podíl těch, kdo je hodnotí jako dobré, o 4 procentní body. Aktuální hodnocení je srovnatelné s tím, jež bylo zaznamenáno v červnu 2019, ale mírně zaostává za posledním předkoronavirovým výsledkem z ledna 2020.

Dvě třetiny dotázaných (67 %) uvedly, že příjmy jejich domácnosti zůstaly v době pandemie COVID-19 stejné, více než čtvrtina (28 %) uvedla, že se snížily, z toho 8 %, že výrazně. U 5 % domácností se příjem zvýšil. Výsledná zjištění se v průběhu pandemie prakticky neliší.

V zářijovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným baterii otázek týkajících se změn v jejich zaměstnání či podnikání v porovnání s obdobím do propuknutí epidemie COVID-19.

V červencovém šetření se CVVM více zaměřilo na téma zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Všem pracujícím jsme pokládali otázky týkající se spokojenosti se zaměstnáním, vnímání atmosféry na pracovišti a subjektivního hodnocení přiměřenosti výše příjmu. Dále bylo zjišťováno, jaký podíl pracujících momentálně uvažuje o změně zaměstnání a za jak pravděpodobnou je pokládána možnost ztráty práce.

V rámci červencového výzkumu položilo CVVM respondentům baterii otázek, která zjišťovala, zda by v případě nezaměstnanosti přijali zaměstnání vyžadující jisté ústupky, jako např. práci přesčas, v noci nebo o víkendech či vyšší pracovní tempo, a dále otázku, jakou práci by dotázaný hledal při ztrátě zaměstnání (konkrétní – jakoukoli). Naposledy byly tyto otázky položeny v roce 2018.

V červencovém šetření se CVVM zabývalo problematikou nezaměstnanosti.

Více než dvě třetiny veřejnosti hodnotí úroveň nezaměstnanosti jak přiměřenou, šestina jako příliš vysokou a desetina jako příliš nízkou.

Oproti minulému roku se hodnocení nezaměstnanosti výrazně změnilo. O 15 procentních bodů pokleslo hodnocení „příliš nízká“, o 10 bodů se zvýšilo hodnocení „přiměřená“ a o 7 procentních bodů „příliš vysoká“.

V červencovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

26 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 32 % ji vnímá jako špatnou a 41 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.

Nadpoloviční většina (55 %) české veřejnosti hodnotí životní úroveň své domácnosti jako dobrou, asi třetina (34 %) ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“ a 11 % ji vnímá jako špatnou.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným dvě otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností a očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce. Necelá polovina (47 %) českých občanů hodnotí materiální životní podmínky svých domácností jako dobré, dvě pětiny (40 %) je nepokládají za „ani dobré, ani špatné“, více než desetina (13 %) občanů je považuje za špatné.

V červnovém šetření CVVM SOÚ AV ČR položilo všem dotázaným tři otázky týkající se hodnocení současné ekonomické situace v ČR, očekávání vývoje ekonomické situace v tomto roce a hodnocení životní úrovně jejich domácností.

23 % občanů hodnotí současnou ekonomickou situaci ČR jako dobrou, 33 % ji vnímá jako špatnou a 42 % ji pokládá za „ani dobrou, ani špatnou“.