Volby a strany

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

V lednu 2005 se Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR ve svém pravidelném šetření mimo jiné věnovalo tématu volební účasti a neúčasti. Více než polovina oslovených občanů vyjádřila názor, že je žádoucí, aby český stát podnikal kroky ke zvýšení volební účasti. Naopak 3 z deseti respondentů realizaci takových kroků považují za nežádoucí. Více než desetina obyvatel naší země se k položené otázce nedokázala vyjádřit.

Převážná většina občanů oslovených v lednu 2005 Centrem pro výzkum veřejného mínění se domnívala, že volební účast při volbách v České republice je docela či velmi nízká (42 resp. 45 % dotázaných). Více než dvě třetiny respondentů vnímají nízkou volební účast jako společenský problém (25 % dotázaných rozhodně, 40 % dotázaných spíše). Příčiny nízké účasti při volbách do krajských zastupitelstev tkvějí podle více než poloviny všech oslovených ve znechucení občanů z politiky.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Osloveným, kteří deklarovali preference nebo sympatie konkrétní politické straně (N=829), jsme v rámci říjnového šetření položili opakovanou otázku zjišťující intenzitu vztahu vůči této straně.

Za přesvědčené přívržence strany se označilo pouze 12 % voličů. Tradičně nejvýrazněji zastoupená skupina, vyjadřující většinový souhlas se stranou, se dlouhodobě pohybovala mezi 40 až 50 % dotázaných.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny (Otázka: „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny. Pokud byste k volbám šel, kterou stranu byste volil?“). Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Všem dotázaným s volebním právem (s výjimkou obyvatel Prahy, N=827) byla položena otázka „V listopadu se budou konat volby do krajských zastupitelstev. Půjdete volit?“. Kladně odpovědělo 58 % dotázaných („rozhodně ano“ 25 % a „spíše ano“ 33 %), 30 % záporně („spíše ne“ 16 %, „rozhodně ne“ 14 %) a 12 % nevědělo. Navzdory uvedeným údajům lze nicméně na základě zkušeností z minulosti usuzovat, že voleb se zúčastní s největší pravděpodobností zhruba třetina oprávněných voličů.