Volby a strany

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce (v %).

Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili uzavřenou otázku, pro kterou politickou stranu budou ve volbách do Evropského parlamentu hlasovat. Dotázaným byly předloženy kompletní kandidátní listiny všech stran. Celkovou strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v květnu 2004 63 % českých občanů.

Češi si myslí, že nejvíce přispějí Evropské unii levnou pracovní silou a turistickými zajímavostmi. Pouze zlomek naší populace uvedlo, že bychom mohli EU přispět tradicemi, morálními hodnotami, náboženstvím, kvalitní průmyslovou produkcí, případně kvalitní zemědělskou produkcí. Slováci oproti nám významně upřednostňují svou pracovistost a píli, Poláci vidí jako významné své tradice, morální hodnoty, náboženství a také kvalitní zemědělskou produkci, Maďaři se více než my pyšní kulturou a uměním, pracovitostí, pilností i vědou a technickým rozvojem.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v březnu 2004 61 % českých občanů. Naopak více než čtvrtina českých voličů (28 %) se voleb zúčastnit nechce. Zbylých 11 % dotázaných zatím není rozhodnuto. Skutečná volební účast však bývá vždy nižší než účast deklarovaná. Stranické preference pro volby do Evropského parlamentu více méně kopírují březnové preference jednotlivých stran pro volby do Poslanecké sněmovny.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

V únorovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se čeští občané mimo jiné vyjadřovali k volbám do Evropského parlamentu. Nejprve jsme se respondentů zeptali, zda se těchto voleb chtějí zúčastnit.

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v únoru 2004 60 % českých občanů. Naopak čtvrtina českých voličů (26 %) se voleb zúčastnit nechce.

Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.

Na otázku "Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Osloveným, kteří deklarovali preference nebo sympatie konkrétním politickým stranám, jsme v rámci lednového šetření položili opakovanou otázku zjišťující intenzitu vztahu vůči této straně.

Za přesvědčené přívržence strany se označilo pouze 12 % voličů. Bezmála každý třetí volič (32 %) nyní preferuje konkrétní stranu pouze z toho důvodu, že mu vadí nejméně (přičemž žádná se mu "nelíbí").

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v lednu 2004 60 % českých občanů. Naopak čtvrtina českých voličů se voleb zúčastnit nechce. Zbylých 15 % dotázaných zatím není rozhodnuto.Deklarovaná ochota k účasti ve volbách do Evropského parlamentu je nižší než ochota zúčastnit se voleb do Poslanecké sněmovny. Voleb do Poslanecké sněmovny by se v lednu 2004 chtělo zúčastnit 70 % všech dotázaných, tedy o 10 % voličů více, než voleb do Evropského parlamentu.