Filtrovat články

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, dovolme si nyní retrospektivně porovnat volební rozhodování před červnovými volbami do Poslanecké sněmovny a podzimními volbami do Senátu a obecních zastupitelstev. Kdy v průběhu předvolební kampaně se voliči o svém hlasování rozhodli? Rozhodují na poslední chvíli, nebo je naopak pro ně vše dlouho před volbami jasné? Volební rozhodnutí bývá při volbách do Senátu a do obecních zastupitelstev přijímáno podstatně později, než tomu je při volbách do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Již potřetí jsme letos požádali dotázané o zhodnocení působení jednotlivých stran v Poslanecké sněmovně. Nejlépe je hodnocena ČSSD (55% kladně), nejhůře KSČM a US-DEU (jen 24% kladně).P orovnáme-li dnešní výsledky s hodnotami z výzkumu v květnu, je patrný především pokles kladného hodnocení u US-DEU a ODS při současném nárůstu negativních vyjádření. Hodnocení ostatních stran zůstává v porovnání s květnovým šetřením v zásadě stabilní.

Číst dál...

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce. Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Postoje české populace k volbám a volební účasti jsou poněkud ambivalentní. Téměř všeobecně se dotázaní shodují na tom, že účast ve volbách je osobní věcí každého (91 %) a že možnost volit je právem, které je potřebné využít (84 %). Jen o něco menší shoda pak panuje současně u tezí, že volit není povinností, ale že je to pro společnost potřebné (75 %) a že jít volit je občanskou povinností (71 %).

Číst dál...

Se současnou politickou situací v ČR bylo v říjnu podle vlastního vyjádření spokojeno 37% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 35%), nespokojeno bylo 58% („spíše nespokojen“ 43%, „velmi nespokojen“ 15%), nevědělo 4%. Od červnových voleb do Poslanecké sněmovny nedošlo u spokojenosti s politickou situací k žádné významnější změně.

Číst dál...

Téměř dvě třetiny voličů ČSSD by tuto stranu podpořili i dnes, 8% by volilo KSČM, 6% ODS. Mezi někdejšími voliči ČSSD je také relativně vysoký podíl těch, kteří by dnes buď nevolili nebo nevědí, koho volit (17%). 57% voličů ODS z červnových voleb by tuto stranu volilo i koncem září, ovšem 15% z nich by v současné době podpořilo ČSSD a 7% KDU-ČSL. 14% by nevolilo nebo neví, koho volit.

Číst dál...

Asi tři čtvrtiny dotázaných s aktivním volebním právem (77 %) krátce před komunálními volbami deklarovaly svoji ochotu zúčastnit se jich, přičemž 43 % uvedlo, že se jich rozhodně zúčastní. Naopak jen 15 % respondentů předem uvedlo, že k volbám spíše či rozhodně nepůjde. Skutečná volební účast byla o více než 30 procentních bodů nižší, přičemž výrazně vyšší rozdíl mezi výsledkem šetření a skutečnou volební účastí se objevil tam, kde občané volili do městských zastupitelstev či zastupitelstev statutárních měst.

Číst dál...

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, součástí zářijového a říjnového šetření byla také zjištění týkající se blížících se senátních voleb. Získané údaje jsou plně srovnatelné s těmi, které byly zjišťovány před senátními volbami od roku 1996. Nejpevněji rozhodnuti byli o svém hlasu voliči KSČM a ODS (obojí cca.

Číst dál...

Všem respondentům s volebním právem jsme podruhé po červnových volbách do Poslanecké sněmovny PČR položili otázku mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Ve srovnání s koncem září došlo k jediné změně, poněkud se snížil náskok ČSSD před ODS, který byl ještě v září ovlivněn pozitivním hodnocením vlády v souvislosti s povodněmi.

Číst dál...

Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny ve srovnání s volbami předchozími poklesla dramaticky volební účast (1996 76,3 %, 1998 73,9 % oprávněných voličů, 2002 již pouze 58,0 %). V těchto volbách jsme se dočkali dvou překvapení, kromě již zmíněné nízké účasti voličů bylo tím druhým stejně nemilým vysoký zisk pro KSČM. Tyto dva jevy jsou si v některých svých parametrech velmi podobné.

Číst dál...