Volby a strany

Povolební očekávání občanů v politické oblasti, v ekonomice a celkově se v situaci, kdy již byly známy konečné výsledky voleb, poněkud zhoršila v porovnání s obdobím před volbami. Důvodem tohoto posunu je zcela jednoznačně pocit zklamání z výsledků voleb v případě stoupenců ODS, kteří před volbami z 90 % očekávali vítězství své strany a kteří v souladu s tím ohodnocovali případný povolební vývoj velmi pozitivně, zatímco po volbách většina z nich vyjadřovala negativní očekávání.

V povolebním šetření se CVVM SoÚ pokusilo několika otázkami proniknout do procesu volebního rozhodování voličů. Více než pětina voličů se o své volební účasti rozhodovala těsně před volbami. Dalších 11% uvedlo, že jejich rozhodnutí padlo někdy v květnu, tedy tak asi měsíc před volbami. Převážná část voličů – 62% - však byla o své volební ne/účasti rozhodnuta již dříve.

CVVM SoÚ AV ČR se ve svém povolebním šetření mimo jiné zaměřilo na proměny přízně voličů.Tato tisková informace se opírá o srovnání reálné volby respondentů v nedávných volbách s jejich odpověďmi na otázku, jakou stranu volili ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1998. Z našich zjištění vyplývá, že více než desetina (11%) z těch, kteří nyní volili KSČM, podporovala v minulých volbách sociální demokracii.

Na přelomu června a července CVVM SoÚ zjišťovalo, jak jsou občané spokojeni s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Častým dojmem z výsledků voleb bylo hodnocení „tak napůl“, k němuž se přiklonila více než čtvrtina (28%) dotázaných. Mezi těmi, kteří se vyjádřili určitěji, pak převažovali spokojení v poměru 31% spokojených : 25% nespokojených. Odpovědět neumělo 16% respondentů.

Podle výsledků z počátku června hodnotí chování stran 56% dotázaných kriticky, přičemž 34% se chování stran celkově příliš nelíbí a 22% je podle vlastního vyjádření situací znechuceno. Naproti tomu 27% dotázaných má výhrady pouze k některým stranám a 4% respondentů s tím, jak se strany obecně chovají, vyjadřují spokojenost. Relativně spokojenější s chováním stran jsou lidé s dobrou životní úrovní a příznivci ODS a ČSSD.

Během posledních dvou měsíců před parlamentními volbami, kdy se stupňovala předvolební kampaň, se mírně zvýšil (na 48 %) počet respondentů souhlasících s výrokem, že je kampaň obtěžuje. Naopak méně jich odpovídalo, že je potřebná a že má vliv na výsledky voleb. Politické aktivity respondentů se ani před volbami nezměnily. Nejčastěji čtou o politice v novinách (59 %) a diskutují o politice s přáteli (50 %).

Těsně před parlamentními volbami se pouze 14% respondentů řadilo k přesvědčeným příznivcům. 30% dotázaných by naopak vybranou stranu volilo pouze proto, že jim "vadí nejméně". Téměř všeobecně se dotázaní shodli v tom, že důvodem jejich volby je identifikace s obecným ideovým zaměřením strany (86%), stranický program (85%) a důvěra představitelům stojícím v čele stran (78%) Jen o poznání menší konsensus existuje u důležitosti dosavadní činnosti strany (68%).

Kdo by byl nejpřijatelnější osobností v čele naší vlády, se CVVM SoÚ zeptalo ve svém červnovém výzkumu těsně před volbami do Poslanecké sněmovny. Dotázaní se vyjadřovali k devíti potenciálním uchazečům o tento post. Přestože ještě o něco pozitivněji by byli přijímáni Špidlovi straničtí kolegové Stanislav Gross (68%) a Petra Buzková (65%), Vladimír Špidla je pro naše občany velmi přijatelný – jako předsedu vlády ho těsně před volbami vítala celá polovina dotázaných.

Od konce ledna měly volby do PS PČR z pohledu občanů dva jasné favority – ODS a ČSSD – jejichž postavení v tomto směru během následujících měsíců dále posilovalo, a to na úkor šancí přičítaných po dlouhou dobu třetímu volebnímu uskupení v pořadí podle očekávané úspěšnosti, kterým až do dubna byla „Koalice“. Tu pak její trvale pokračující propad v očích veřejnosti nakonec bezprostředně před volbami dostal na úroveň dlouhodobě čtvrté KSČM, jejíž šance byly v průběhu předvolebního pololetí hodnoceny velmi stabilně.

Více než polovina voličů byla začátkem června – několik dnů před volbami - rozhodnuta, kterou stranu bude volit. Necelá pětina voličů (17%) připouštěla ještě změnu názoru a stejně velká skupina dotázaných (18%) uvedla, že k volbám asi nepůjde. Přibližně desetina respondentů nevěděla. Od prvního letošního měření na přelomu března a dubna je zřejmý postupný nárůst skupiny rozhodnutých z větší části na úkor těch, kteří váhali.