Volby a strany

Během posledních dvou měsíců před parlamentními volbami, kdy se stupňovala předvolební kampaň, se mírně zvýšil (na 48 %) počet respondentů souhlasících s výrokem, že je kampaň obtěžuje. Naopak méně jich odpovídalo, že je potřebná a že má vliv na výsledky voleb. Politické aktivity respondentů se ani před volbami nezměnily. Nejčastěji čtou o politice v novinách (59 %) a diskutují o politice s přáteli (50 %).

Těsně před parlamentními volbami se pouze 14% respondentů řadilo k přesvědčeným příznivcům. 30% dotázaných by naopak vybranou stranu volilo pouze proto, že jim "vadí nejméně". Téměř všeobecně se dotázaní shodli v tom, že důvodem jejich volby je identifikace s obecným ideovým zaměřením strany (86%), stranický program (85%) a důvěra představitelům stojícím v čele stran (78%) Jen o poznání menší konsensus existuje u důležitosti dosavadní činnosti strany (68%).

Kdo by byl nejpřijatelnější osobností v čele naší vlády, se CVVM SoÚ zeptalo ve svém červnovém výzkumu těsně před volbami do Poslanecké sněmovny. Dotázaní se vyjadřovali k devíti potenciálním uchazečům o tento post. Přestože ještě o něco pozitivněji by byli přijímáni Špidlovi straničtí kolegové Stanislav Gross (68%) a Petra Buzková (65%), Vladimír Špidla je pro naše občany velmi přijatelný – jako předsedu vlády ho těsně před volbami vítala celá polovina dotázaných.

Od konce ledna měly volby do PS PČR z pohledu občanů dva jasné favority – ODS a ČSSD – jejichž postavení v tomto směru během následujících měsíců dále posilovalo, a to na úkor šancí přičítaných po dlouhou dobu třetímu volebnímu uskupení v pořadí podle očekávané úspěšnosti, kterým až do dubna byla „Koalice“. Tu pak její trvale pokračující propad v očích veřejnosti nakonec bezprostředně před volbami dostal na úroveň dlouhodobě čtvrté KSČM, jejíž šance byly v průběhu předvolebního pololetí hodnoceny velmi stabilně.

Více než polovina voličů byla začátkem června – několik dnů před volbami - rozhodnuta, kterou stranu bude volit. Necelá pětina voličů (17%) připouštěla ještě změnu názoru a stejně velká skupina dotázaných (18%) uvedla, že k volbám asi nepůjde. Přibližně desetina respondentů nevěděla. Od prvního letošního měření na přelomu března a dubna je zřejmý postupný nárůst skupiny rozhodnutých z větší části na úkor těch, kteří váhali.

Pro zjišťování stranických preferencí v červnu použilo CVVM SoÚ AV ČR odlišnou metodiku oproti šetřením v období mezi volbami. Všem dotázaným s volebním právem jsme stejně jako koncem května položili ve dnech 5. až 12. 6. 2002 uzavřenou otázku mapující, kterou stranu budou volit v červnových volbách do Poslanecké sněmovny. Respondentům byly předloženy karty s názvy všech politických stran, které kandidovaly ve volbách do Poslanecké sněmovny.

Pro určité přiblížení volebního rozhodování občanů zjišťovalo CVVM v květnovém výzkumu, jak vypadá přesvědčení voličů o tom, zda jejich strana získá dostatečný počet hlasů pro vstup do sněmovny a jak se zachovají v případě, když si jejím vstupem nebudou zcela jisti. Všech, kdo uvedli, kterou stranu chtějí volit (N=856), jsme se zeptali: „Myslíte si, že tato politická strana při nadcházejících volbách získá dostatečný počet hlasů, aby se dostala do sněmovny?“ Většina - 84% je o postupu jimi volené strany přesvědčena, 11% nikoliv a 5% neví.

Pro zjišťování stranických preferencí v květnu použilo CVVM SoÚ AV ČR odlišnou metodiku oproti minulým šetřením. Všem dotázaným s volebním právem jsme tentokrát netradičně položili uzavřenou otázku mapující, kterou stranu budou volit v červnových volbách do Poslanecké sněmovny. Respondentům byly předloženy karty s názvy všech politických stran, které kandidují v nadcházejících volbách do Poslanecké sněmovny.

Činnost v Poslanecké sněmovně US-DEU a ODS je častěji dobře oceňována lidmi s vyšším vzděláním a dobrou životní úrovní. Lidé s dobrou životní úrovní také častěji pozitivně hodnotí působení ČSSD. KDU-ČSL je nadprůměrně pozitivně hodnocena v Olomouckém kraji, naopak negativně ve velkoměstech. KSČM je hodnocena častěji positivně lidmi nad 60 let, negativně lidmi se špatnou životní úrovní.

Od konce ledna, kdy toto šetření v souvislosti s nadcházejícími volbami proběhlo poprvé, mají volby z pohledu občanů dva výrazné a vzájemně velmi vyrovnané favority – ODS a ČSSD, jejichž postavení v tomto směru během následujících měsíců dále posilovalo, a to na úkor šancí přičítaných třetímu volebnímu uskupení v pořadí podle očekávané úspěšnosti, kterým i po posledním provedeném šetření z konce dubna zůstala „Koalice“ s nevelkým náskokem před čtvrtou KSČM.