Volby a strany

Krátce po letošních parlamentních volbách mapovalo CVVM SOÚ AV ČR míru politické aktivity respondentů v předvolebním období. Výzkum na dané téma mimo jiné zjišťoval, zda se lidé snažili někoho přesvědčit, aby hlasoval pro určitou stranu nebo kandidáta (alespoň občas 14 % dotázaných) a zda dávali najevo svou podporu konkrétní straně nebo kandidátovi - účastí na mítinku, vylepováním plakátů apod.

Ze získaných dat je zřejmé, že postoje české populace k volebnímu aktu vykazují zřetelně ambivalentní prvky. Téměř všeobecně se dotázaní shodli na tom, že účast ve volbách je osobní věcí každého (88 %) a že možnost volit je právem, které je potřebné využít (83%) – v obou případech nesouhlasila zhruba desetina dotázaných. Jen o poznání menší konsensus existuje u tezí volit není povinností, ale je to pro společnost potřebné (72%) a že jít volit je občanskou povinností (68 %).

Více než tři pětiny (61%) dotázaných hodnotí celkově chování stran kriticky, přičemž 41% se chování stran celkově příliš nelíbí a 20% je podle vlastního vyjádření situací znechuceno. Naproti tomu 27% dotázaných má výhrady pouze k některým stranám a jen 1% respondentů s tím, jak se strany obecně chovají, vyjadřuje spokojenost. Hodnocení působnosti jednotlivých stran v Poslanecké sněmovně vypadá následovně: nejlépe je hodnocena ČSSD – více než polovina dotázaných (54%) ji hodnotí kladně, ostatní 4 parlamentní strany jsou na tom podstatně hůře – kladně jejich činnost v PS vidí kolem 30% (KDU-ČSL 31%, ODS 30%, KSČM 28%), v případě US-DEU dokonce jen pětina (19%) respondentů.

Povolební očekávání občanů v politické oblasti, v ekonomice a celkově se v situaci, kdy již byly známy konečné výsledky voleb, poněkud zhoršila v porovnání s obdobím před volbami. Důvodem tohoto posunu je zcela jednoznačně pocit zklamání z výsledků voleb v případě stoupenců ODS, kteří před volbami z 90 % očekávali vítězství své strany a kteří v souladu s tím ohodnocovali případný povolební vývoj velmi pozitivně, zatímco po volbách většina z nich vyjadřovala negativní očekávání.

V povolebním šetření se CVVM SoÚ pokusilo několika otázkami proniknout do procesu volebního rozhodování voličů. Více než pětina voličů se o své volební účasti rozhodovala těsně před volbami. Dalších 11% uvedlo, že jejich rozhodnutí padlo někdy v květnu, tedy tak asi měsíc před volbami. Převážná část voličů – 62% - však byla o své volební ne/účasti rozhodnuta již dříve.

CVVM SoÚ AV ČR se ve svém povolebním šetření mimo jiné zaměřilo na proměny přízně voličů.Tato tisková informace se opírá o srovnání reálné volby respondentů v nedávných volbách s jejich odpověďmi na otázku, jakou stranu volili ve volbách do Poslanecké sněmovny v červnu 1998. Z našich zjištění vyplývá, že více než desetina (11%) z těch, kteří nyní volili KSČM, podporovala v minulých volbách sociální demokracii.

Na přelomu června a července CVVM SoÚ zjišťovalo, jak jsou občané spokojeni s výsledky voleb do Poslanecké sněmovny. Častým dojmem z výsledků voleb bylo hodnocení „tak napůl“, k němuž se přiklonila více než čtvrtina (28%) dotázaných. Mezi těmi, kteří se vyjádřili určitěji, pak převažovali spokojení v poměru 31% spokojených : 25% nespokojených. Odpovědět neumělo 16% respondentů.

Podle výsledků z počátku června hodnotí chování stran 56% dotázaných kriticky, přičemž 34% se chování stran celkově příliš nelíbí a 22% je podle vlastního vyjádření situací znechuceno. Naproti tomu 27% dotázaných má výhrady pouze k některým stranám a 4% respondentů s tím, jak se strany obecně chovají, vyjadřují spokojenost. Relativně spokojenější s chováním stran jsou lidé s dobrou životní úrovní a příznivci ODS a ČSSD.

Během posledních dvou měsíců před parlamentními volbami, kdy se stupňovala předvolební kampaň, se mírně zvýšil (na 48 %) počet respondentů souhlasících s výrokem, že je kampaň obtěžuje. Naopak méně jich odpovídalo, že je potřebná a že má vliv na výsledky voleb. Politické aktivity respondentů se ani před volbami nezměnily. Nejčastěji čtou o politice v novinách (59 %) a diskutují o politice s přáteli (50 %).

Těsně před parlamentními volbami se pouze 14% respondentů řadilo k přesvědčeným příznivcům. 30% dotázaných by naopak vybranou stranu volilo pouze proto, že jim "vadí nejméně". Téměř všeobecně se dotázaní shodli v tom, že důvodem jejich volby je identifikace s obecným ideovým zaměřením strany (86%), stranický program (85%) a důvěra představitelům stojícím v čele stran (78%) Jen o poznání menší konsensus existuje u důležitosti dosavadní činnosti strany (68%).