Čeští občané jedí nejčastěji tři (44 %) nebo čtyři jídla (29 %) denně.
Mezi muži je častější konzumace právě tří jídel denně (50 % mužů, 39 % žen), ženy naopak v porovnání s muži o něco častěji mají za den jídla čtyři (24 % mužů, 32 % žen). Z hlediska věku pak vidíme, že s jeho růstem roste také podíl lidí, kteří pravidelně konzumují 3 jídla za den.
Jednoznačně nejčastěji si lidé (sami nebo někdo z jejich domácnosti) doma připravují snídaně a večeře, konkrétně přibližně dvě třetiny lidí (66 % snídaně, 69 % večeře) si je připravují 6 až 7 krát za týden. Co se týká obědů, tak ty si doma chystá 6 až 7 krát za týden více než polovina lidí (52 %) lidí.

Ve výzkumu Potraviny 2025 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin, obalovým materiálům a preferencím týkajícím se nákupů. V této části výzkumu jsme se zaměřili na nákupní chování vzhledem k životnímu prostředí, nakupování podle či bez obalu nebo jak relevantní je pro české občany zvažovat dopad výroby potravin na životní prostředí.

Ve výzkumu Potraviny 2025 CVVM SOÚ AV ČR zjišťovalo názory a postoje české veřejnosti k nakupování potravin. Respondenti uváděli, jaké aktivity a nákupní návyky jejich domácnosti mají, jakou částku na potraviny měsíčně vydají a podle jakých kritérií a kde nakupují. V další části výzkumu jsme se zaměřili na nákupní chování, které může přispívat nebo naopak působit jako prevence plýtvání potravinami.

Více než polovina české veřejnosti (56 %) považuje plýtvání potravinami za velký problém, podle dalších více než dvou pětin (41 %) plýtvání potravinami správné není, ale jsou tu aktuálnější problémy, které je potřeba řešit, a pouze 2 % českých občanů nepovažuje plýtvání potravinami za celospolečenský problém.
Téměř dvě třetiny (65 %) občanů deklarují, že celkové množství potravin vyhozených jejich domácností nepřesahuje 10 %. Pětina (20 %) dotázaných se pak přiklání k variantě, že jejich domácnost vyhodí více než 10 %, ale méně než čtvrtinu potravin. Pouze 3 % dotázaných přiznala vyhazování více než čtvrtiny, ale méně než poloviny potravin. Naopak 12 % veřejnosti tvrdí, že jejich domácnost nevyhazuje žádné potraviny.

Česká veřejnost se v naprosté většině (89 %) shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu. I přesto skoro dvě třetiny (63 %) respondentů pochybují o schopnosti České republiky ubránit se, pokud by k něčemu došlo. Necelá polovina (47 %) respondentů nepovažuje obranu ČR za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají stejně v rukou velmoci, srovnatelný podíl občanů si ale myslí opak. Dvě pětiny dotázaných (40 %) si myslí, že naše armáda je na srovnatelné úrovni s armádami západních zemí, ale srovnatelný podíl má za to, že výdaje na obranu jen zbytečně zatěžují rozpočet (39 %). U těchto dvou výroků převažuje nesouhlas nad souhlasem a vyjádřila ho přibližně polovina respondentů.
Téměř dvě pětiny (39 %) respondentů jsou s členstvím České republiky v NATO „rozhodně spokojeny“ a další rovněž téměř dvě pětiny (37 %) občanů jsou „spíše spokojeny“. Přibližně sedmina (13 %) dotázaných uvedla, že je se skutečností, že je Česká republika členem NATO, nespokojena.

Hodnocení současné situace ve světě, pokud jde o mezinárodní vztahy (55 % odpovědí spíše+velmi špatné), ekonomiku (44 %), bezpečnost (54 %), řešení konfliktů (71 %) či řešení globálních problémů v oblasti životního prostředí (53 %) je převážně negativní.
Více než tři čtvrtiny dotázaných (76 %) uvedly, že pociťují nějaké obavy. Jde nejčastěji o obavy z války: 38 % respondentů ji uvedlo na prvním místě. Jako reálnou bezpečností hrozbu vnímají dotázaní především Rusko (63 % ze všech uvedených odpovědí). Na dalších místech byly USA (20 %), Čína (19 %) a Ukrajina (7 %).

V šetření CVVM SOÚ AV ČR, které probíhalo v druhé polovině března 2025, byly položeny dotázaným starších 15 let otázky týkající se hodnocení materiálních životních podmínek jejich domácností, očekávání vývoje těchto podmínek v tomto roce a také finanční a materiální situace jejich domácnosti.

Ve druhé polovině března 2025 zařadilo CVVM do svého panelového šetření otázky zjišťující, do jaké míry se česká veřejnost zajímá o současnou situaci v USA, jak hodnotí dosavadní působení amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho poradce či jaké mají obyvatelé ČR názory na americkou zahraniční politiku. Dále jsme se dotazovali, jak Češi vnímají vztahy České republiky s některými vybranými státy – zda jsou pro naši republiku spojencem, nutným partnerem, nebo protivníkem.

V šetření, jež probíhalo v druhé polovině března 2025, Centrum pro výzkum veřejného mínění dotazovalo sadu otázek týkajících se konfliktu na Ukrajině. Výzkum zjišťoval, zda a nakolik pokládají situaci na Ukrajině za bezpečnostní hrozbu pro Českou republiku,Evropu a mír ve světě, jak vnímá česká veřejnost kroky české vlády směrem k Ukrajině, který ze dvou scénářů ukončení konfliktu na Ukrajině by z jejich pohledu byl přijatelnější a jak vidí možná opatření ze strany mezinárodního společenství.

Největší spokojenost je s nabídkou zboží a služeb (sedm z deseti dotázaných). Na druhém místě je oblast kultury (šest s deseti dotázaných), na třetím místě je dopravní obslužnost se srovnatelným výsledkem. Největší nespokojenost je s mírou korupce (65 %), následuje stav veřejných financí (63 %) a politická situace v ČR (63 %).
U šesti zkoumaných oblastí převažuje spokojenost nad nespokojeností o více než 20 procentních bodů: nabídka zboží a služeb, kultura, dopravní obslužnost, věda a výzkum, dodržování lidských práv, zdravotnictví. Naopak u sedmi položek převažuje o 20 či více procentních bodů nespokojenost nad spokojeností: korupce, stav veřejných financí, politická situace v ČR, hospodářská kriminalita, celková nálada ve společnosti, přistěhovalectví, fungování hospodářství.