Se současnou politickou situací v ČR bylo na přelomu února a března podle vlastního vyjádření spokojeno 28% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 26%), nespokojeno je 63% („spíše nespokojen“ 49%, „velmi nespokojen“ 14%), neví 9%.

Na přelomu února a března podporovalo úsilí našeho státu o integraci do Evropské unie 59 % občanů, 25 % s tím nesouhlasilo a 16 % nemělo vytvořen názor . Podpora tak zůstává na dlouhodobě stabilní nadpoloviční hladině. Negativní postoje se po svém vzestupu v loňském roce, poznamenaném zahraničními protesty proti "Temelínu" a jednáním o tzv. přechodném období pro volný pohyb pracovních sil, navrátily na úroveň dřívějších let.

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Z předsedů stran zastoupených v PČR dotázaní nejvíce důvěřují V. Špidlovi (57%). Následují Svoboda (37%), Marvanová (35%), Klaus (31%), Grebeníček (16%) a Žantovský (13%).\r\nMezi předsedy stran lidé nejčastěji současně důvěřují (26%) V. Špidlovi a C. Svobodovi.\r\nNa čele žebříčku je opět Stanislav Gross (72% důvěřujících), za ním Petra Buzková...

Výsledky šetření ukazují, že z hlediska existujících politickoekonomických doktrín jsou postoje české veřejnosti poněkud nevyhraněné. Vedle jednoznačně většinového souhlasu s obecnými liberálními stanovisky panuje široký pozitivní konsensus, pokud jde o roli státu v ekonomice a v sociální oblasti jak při tvorbě jasných zákonů a následném zajišťování vymahatelnosti práva, tak i v aktivní hospodářské politice.

Na konci loňského roku byla pod vlivem zářijových událostí v USA, konfliktu v Afghánistánu, a neklidné situace na Středním východě soustředěna pozornost veřejnosti zejména na zahraniční události. Tato pozornost jednak s časovým odstupem od událostí postupně klesá a jednak v lednu výrazná kauza Temelín soustředila pozornost veřejnosti na domácí události.

Respondenti výzkumu uváděli, že se nejvíce zajímají dění v místě jejich bydliště (velmi nebo částečně se o ně zajímají 2/3 dotázaných), následoval zájem o hospodářskou situaci naší země (velmi nebo částečně 59,9 % dotázaných) a s nepatrným odstupem následoval zájem o informace ze zahraničí (56,7 %). Tyto informace však nebyly specifikovány jako „politické“, otázka byla pokládána všeobecně.

Kromě Rumunska a Bulharska, kde vlastní materiální životní podmínky vnímá většina obyvatel jako špatné, je občané ostatních zemí obvykle označují za průměrné (tab. 1). V ČR tvoří tato skupina 48 %. Podíl našich obyvatel, označujících své podmínky za velmi či spíše dobré, tvoří 28 %, což znamená nejlepší výsledek ze všech sledovaných sedmi zemí.

U příznivců ČSSD (25%) jsme nezaznamenali žádné výraznější sociodemografické diference s výjimkou vyššího podílu zaměstnanců v nedělnických profesích.ODS (23%) je atraktivní zejména pro dotázané s dobrou životní úrovní a voliče s vysokoškolským a úplným středním vzděláním. Strana má silné pozice také u podnikatelů a živnostníků, zaměstnanců v nedělnických profesích, duševně pracujících a mezi Pražany.

Do příštího roku nečeká obyvatelstvo sledovaných zemí zpravidla žádné podstatné ekonomické změny k horšímu či k lepšímu 2 (tab. 2). Hospodářskou stagnaci předpokládá asi polovina Poláků, Maďarů a Rusů a kolem dvou pětin obyvatel ČR, Slovenska a Bulharska.Největšími optimisty do budoucna jsou Maďaři - ti téměř z jedné třetiny (31%) počítají s pozitivním vývojem a pouze z osmi procent s jeho zhoršením.