Hodnocení mezinárodních institucí a vybraných politiků
V květnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2004 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím.
Z nabízených institucí byly jako nejdůvěryhodnější označeny Organizace spojených národů a Evropská unie (shodně 64 % důvěřujících). Nejmenší podíl důvěřujících jsme zaznamenali u Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), kterou nicméně více než polovina občanů nezná, nebo se nedokáže vyjádřit.
Ekonomické dopady vstupu ČR do EU I.
Květnové šetření CVVM bylo realizováno zhruba tři týdny poté, co se Česká republika začlenila do Evropské unie. Zajímalo nás v něm, jaké dopady od tohoto kroku občané očekávají. Co se týče životní úrovně, neočekává necelá polovina českých občanů (45 %) žádnou změnu, téměř třetina dotázaných (32 %) se však obává jejího zhoršení. Naopak optimisticky vidí vývoj vlastní životní úrovně v souvislosti se vstupem ČR do EU přibližně sedmina obyvatel České republiky (14 %).
Ekonomické dopady vstupu ČR do EU II
Příznivá očekávání v souvislosti se vstupem ČR do EU výrazně převažují pouze v případě nabídky zboží a služeb na našem vnitřním trhu, když s příznivým dopadem v tomto směru počítají tři pětiny (61 %) dotázaných, čtvrtina (26 %) neočekává ani příznivý, ani nepříznivý posun a jen 7 % předpokládá zhoršení. Poměrně příznivé očekávání důsledků vstupu ČR do EU jsme zaznamenali i v případě vědy a výzkumu, kde respondenti předpokládají pozitivní dopady (38 %) zřetelně častěji nejen než negativní (8 %), ale i než neutrální (29 %).
Proces rozhodování voličů v prvních evropských volbách
Ještě významnější důvod, podle kterého si budou čeští voliči vybírat, komu v evropských volbách odevzdat svůj hlas, než je strana či osobnost kandidáta, je názor na problémy v České republice.
Velká část deklarovaných voličů – 8 z 10 - je přesvědčena, že se jimi zvolená strana do Evropského parlamentu dostane . 10 % dotázaných uvedlo, že si myslí, že se jimi vybraná strana do EP nedostane, stejný podíl nevědělo.
Stranické preference v květnu 2004
Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce (v %).
Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.
Koho budeme volit do Evropského parlamentu?
Všem respondentům s volebním právem jsme položili uzavřenou otázku, pro kterou politickou stranu budou ve volbách do Evropského parlamentu hlasovat. Dotázaným byly předloženy kompletní kandidátní listiny všech stran. Celkovou strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.
Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v květnu 2004 63 % českých občanů.
Levo-pravá orientace obyvatel ČR
Obecná politická orientace obyvatel ČR je tématem, které CVVM soustavně sleduje dotazem: „V politice lidé někdy hovoří o pravici a levici. Kam byste se sám zařadil na této stupnici?“ Výsledky otázky vykazují poměrně běžné rozložení, kdy nepočetnější skupina lidí vyjadřuje průměrné hodnoty (22 %) a směrem k vyhraněným stanoviskům se jejich počet zmenšuje. Do obou extrémních kategorií se zařazuje dohromady jen 5 % ze všech respondentů.
Sňatek - podmínka pro umělé oplodnění?
Více než čtvrtina respondentů se domnívala, že umělé oplodnění by mělo být dostupné pouze pro vdané ženy. Pětina respondentů soudila, že nárok na tento zákrok by měly mít i ženy neprovdané žijící s partnerem v nesezdaném svazku. Nejčetnější skupinu (40 %) vytvořili dotázaní zastávající názor, že umělé oplodnění má být dostupné pro všechny ženy bez ohledu na jejich rodinný stav nebo na to, zda žijí, či nežijí s partnerem. Pouze necelá 4 % oslovených s prováděním umělého oplodnění nesouhlasila vůbec.
Spokojenost s politickou situací
V polovině dubna bylo s politickou situací spokojeno 11 % dotázaných, nespokojenost vyjádřilo 57 %. Ani spokojeno ani nespokojeno bylo 28 % respondentů. Míra nespokojenosti dosahuje (stejně jako před dvěma měsíci) nejvyšších hodnot od února 2003. Ke spokojeným s politickou situací patří častěji mladí lidé ve věku 15-29 let a ti, kdo označují svoji životní úroveň jako dobrou.
Hodnocení životní úrovně
V dubnu 2004 životní úroveň své domácnosti jako dobrou hodnotily dvě pětiny (40 %) dotázaných, 43 % ji označilo za „ani dobrou, ani špatnou“ a 16 % ji charakterizovalo jako špatnou. Vnímání životní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem a se zvyšujícím se stupněm dokončeného vzdělání respondenta. Ke spokojenější části obyvatel patří podnikatelé a živnostníci, vyšší odborníci či vedoucí pracovníci, mladí lidé ve věku 15 až 19 let, studenti, svobodní a potenciální voliči ODS.
Přínos zemí visegrádské čtyřky Evropě
Češi si myslí, že nejvíce přispějí Evropské unii levnou pracovní silou a turistickými zajímavostmi. Pouze zlomek naší populace uvedlo, že bychom mohli EU přispět tradicemi, morálními hodnotami, náboženstvím, kvalitní průmyslovou produkcí, případně kvalitní zemědělskou produkcí. Slováci oproti nám významně upřednostňují svou pracovistost a píli, Poláci vidí jako významné své tradice, morální hodnoty, náboženství a také kvalitní zemědělskou produkci, Maďaři se více než my pyšní kulturou a uměním, pracovitostí, pilností i vědou a technickým rozvojem.
Strana 203 z 236
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |