V březnovém výzkumu vyjádřilo spokojenost se životním prostředím v republice 47 % dotázaných a stejná část – 46 % - byla nespokojena. Větší spokojenost panuje s životním prostředím v bydlišti – 76 %, zatímco nespokojena s prostředím v místě, kde žijí, je asi jedna čtvrtina dotázaných (23 %). Občanů jsme se také zeptali, nakolik oni sami přispívají k ochraně životního prostředí svým jednáním.

Důvěryhodnost různých společenských institucí pro naši veřejnost sledujeme již dlouhodobě. Poslední šetření na dané téma provedlo CVVM v březnu.

Největší důvěru lidé vkládají do osob, které znají (88 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (75 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (61 %) a naše sdělovací prostředky, jmenovitě televize (64 %) a noviny (59 %).

S výjimkou péče o životní prostředí, kde skupina těch, kdo mluvili o zlepšení situace (38 %), převyšovala podíl vyjádření deklarujících zhoršení (10 %), česká veřejnost vnímá vývoj situace v loňském roce ve všech sledovaných oblastech spíše kriticky. Nejnepříznivěji přitom lidé vidí vývoj politiky zaměstnanosti, kde zhoršení konstatovaly téměř čtyři pětiny dotázaných.

Ochotu zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu deklarovalo v březnu 2004 61 % českých občanů. Naopak více než čtvrtina českých voličů (28 %) se voleb zúčastnit nechce. Zbylých 11 % dotázaných zatím není rozhodnuto. Skutečná volební účast však bývá vždy nižší než účast deklarovaná. Stranické preference pro volby do Evropského parlamentu více méně kopírují březnové preference jednotlivých stran pro volby do Poslanecké sněmovny.

Několikrát do roka se dotázaných ptáme, zda vybraným politickým osobnostem důvěřují. Seznam tentokrát obsahoval 27 jmen politiků, kteří stojí v čele stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi zástupci ČSSD Stanislavem Grossem (58 % důvěřujících) a premiérem Špidlou (31 %) na čele žebříčku popularity figuruje Miroslav Topolánek (40 %). Následují ministr zahraničí Cyril Svoboda a Jan Zahradil (shodně 30 %), předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (29%) a Miroslava Němcová (27 %), dále čtyři politici s přesně čtvrtinovou důvěrou (zástupci ODS Tlustý a Nečas, Kasal z KDU-ČSL a Ransdorf z KSČM).

Více než polovina všech zaměstnanců (54 %) je se svou současnou prací spokojena, dvě pětiny (39 %) pociťují napůl spokojenost i nespokojenost a 7 % vyjadřuje nespokojenost. Nejspokojenější skupinu zaměstnanců přitom představují vysoce kvalifikovaní odborníci nebo vedoucí pracovníci, na opačném pólu spokojenosti pak stojí nekvalifikovaní nebo zemědělští dělníci. Pokud jde o vztahy na pracovišti, dotázaní je nejčastěji charakterizovali jako dobrou spolupráci bez osobní blízkosti (53 %) a dalších 21 % uvedlo, že na jejich pracovišti převažuje přátelská až důvěrná atmosféra.

V březnovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné zaměřilo na hodnocení životních podmínek v místě bydliště. První otázka mapovala celkovou spokojenost s životem v místě bydliště. Z výsledků vyplývá, že 67 % respondentů vyjádřilo spokojenost s životem v místě bydliště, bezmála pětina (24 %) zvolila formulaci "ani spokojen, ani nespokojen" a 9 % vyjádřilo nespokojenost.

Součástí březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se stal i blok otázek věnovaných práci a pracovnímu prostředí. Na tyto otázky odpovídali pouze lidé, kteří v současnosti pracují v zaměstnaneckém poměru, což z celkového vzorku 1056 respondentů představuje celkem 492 dotázaných. Změnu náplně své práce připouští v horizontu 2 let přibližně pětina zaměstnanců.

V názorech respondentů poněkud převládalo přesvědčení, že jsou ,mezilidské vztahy v České republice spíše špatné, oproti 41 % dotázaných, kteří uvedli, že vztahy mezi lidmi jsou zde „rozhodně“ nebo „spíše dobré“, to bylo celkem 54 %, kteří je označili za „spíše“ nebo „rozhodně špatné“.

OPROTI TISKOVÉ KONFERENCI JE TISKOVÁ ZPRÁVA DOPLNĚNA TAKÉ ČASOVÝM SROVNÁNÍM HODNOCENÍ VÝVOJE VZTAHŮ MEZI VYBRANÝMI SKUPINAMI.

V březnovém výzkumu jsme se mimo jiné věnovali spokojenosti občanů s životním prostředí v místě jejich bydliště. Největší spokojenost panuje s dostupností volné přírody, vyjádřilo ji 86 % dotázaných. Přibližně tři čtvrtiny občanů jsou spokojeny s čistotou přírody v okolí a s kvalitou pitné vody. Asi dvě třetiny respondentů jsou spokojeny s čistotou ovzduší a úrovní hluku v místě bydliště.