V březnovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla českým občanům pokládána otázka týkající se postojů k aférám v politickém a veřejném životě. Největší podíl souhlasných odpovědí zaznamenal názor, že by se mělo o problémech veřejného a politického života informovat (95 %). Vysoká míra souhlasu panuje v české populaci též v souvislosti s tvrzením, že je těžké vyznat se v podobných situacích (86 %).

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v březnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam obsahoval jména čtyřiadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.

Mezi stranickými představiteli získala opět největší důvěru oslovených občanů Vlasta Parkanová (58 %). Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil pražský primátor Pavel Bém (50 % důvěřujících).

Dlouhodobě nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí je prezident. V současnosti mu důvěřují bezmála tři čtvrtiny občanů (73 %). Na počátku března 2007 vyslovila vládě důvěru více než třetina obyvatel naší země (34 %). V porovnání s předcházejícím měsícem, tak podíl občanů důvěřujících vládě mírně vzrostl. Poslanecké sněmovně v současnosti důvěřuje 23 % občanů, Senátu čtvrtina obyvatel naší země (25 %).

20 % občanů považuje daně lidí s vysokými příjmy u nás za vysoké, 24 % za přiměřené a 43 % za nízké. Daně lidí s průměrným příjmem jsou necelou polovinou respondentů hodnoceny jako vysoké (47 %) a dvěma pětinami jako přiměřené (42 %), za nízké je označují 2 % dotázaných. Daně lidí s nízkým příjmem vidí dvoutřetinová většina občanů (66 %) jako vysoké, 23 % jako přiměřené a jen 2 % jako nízké.

V březnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Česká veřejnost jako nejnaléhavější problém současnosti vnímá korupci, za níž těsně následují problémy ve zdravotnictví a hospodářská kriminalita. Většina občanů k oblastem, jimiž je velmi naléhavě třeba se zabývat, dále řadí i obecnou kriminalitu, nezaměstnanost, sociální jistoty a fungování hospodářství.

Součástí únorového dotazníku CVVM byly též otázky, které zjišťovaly zájem českých občanů o politické dění doma i ve světě, jejich angažovanost v politickém a občanském životě, postoje k občanským aktivitám vedoucím k legislativním změnám a názory na možnosti, které mají lidé k ovlivnění veřejného dění.

Například zájem o politické dění obecně rozdělil českou veřejnost na dvě poloviny – 50 % respondentů našim tazatelům sdělilo, že se o politiku zajímá (při součtu odpovědí „rozhodně se zajímá“ a „spíše se zajímá“), druhá polovina naopak zájem o politické dění obecně dle svého tvrzení nemá (součet odpovědí „spíše se nezajímá“ a „rozhodně se nezajímá“).

Součástí únorového šetření CVVM byly též otázky mapující názory veřejnosti na důvody, pro které se lidé zapojují do komunální politiky a do politiky na celostátní úrovni. Z šetření vyplynulo, že rozdíly mezi důvody zapojení některých lidí buď do komunální nebo do celostátní politiky nejsou podle mínění veřejnosti nijak velké. Kladné odpovědi převážily u všech položek obou otázek.

V rámci únorového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění byla zjišťována důvěra českých občanů vůči Evropské unii, Severoatlantické alianci a Organizaci spojených národů a dále spokojenost Čechů se členstvím v těchto institucích. Organizace spojených národů má důvěru více jak poloviny obyvatel České republiky (56 %), naopak nedůvěřivý postoj zaujímá k této instituci 27 % osob.

Obyvatelé Slovenska, České republiky a Polska hodnotí stávající ekonomickou situaci velmi podobně. Ve všech případech se podíl pozitivních vyjádření pohyboval na úrovni jedné čtvrtiny a téměř vyvažoval podíl negativního hodnocení, který činil asi tři desetiny. Zcela odlišné je hodnocení maďarských respondentů, kteří stávající ekonomickou situaci hodnotí velice kriticky, když dvě třetiny z nich ji označují za špatnou.