Důvěra k některým institucím v naší společnosti a k lidem kolem nás
Podle zářijového šetření CVVM lidé vkládají největší důvěru do osob, které znají (87 % respondentů důvěřuje většině z nich), a v prezidenta (76 %). Jako důvěryhodná se jim zpravidla jeví armáda (62 %) a sdělovací prostředky, jmenovitě televize (67 %) a noviny (61 %). Více než polovina respondentů míní, že lze věřit většině lidí v naší zemi (51 %); dvě pětiny jsou ale přesvědčeny o opaku.
Češi a hospody
Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém zářijovém šetření věnovalo mimo jiné tématu pohostinských zařízení a pití piva. Respondentů jsme se proto zeptali, zda si někdy zajdou nebo zašli do hospody, nebo do takového podniku, který by se dal jako hospoda označit, ať už zní jeho oficiální název jakkoli. Alespoň někdy v životě si do hospody zašly více než tři čtvrtiny českých občanů.
Češi a pivo – co máme nejraději?
Lidem, kteří je pijí, pivo většinou chutná. Pouze 6 % z nich uvedlo, že jim pivo „spíše nechutná“. 39 % dotázaných naopak vypovědělo, že jim pivo „velmi chutná“, dalších 54 % pak zvolilo variantu „spíše chutná“. Nejoblíbenějším typem piva je výčepní světlá desítka, kterou preferuje 42 % respondentů. Asi pětina (19 %) dotázaných jako svůj oblíbený typ piva uvedla světlou dvanáctku, desetina světlou jedenáctku a 6 % preferuje černé pivo.
Důvěra k vrcholným politikům
CVVM Sociologického ústavu AV ČR zjišťovalo v květnovém šetření, zda dotázaní důvěřují vybraným ústavním činitelům. Předložený seznam tentokrát obsahoval jména 26 politiků (všichni členové vlády, prezident, ombudsman, předsedové Senátu a Poslanecké sněmovny, předsedové parlamentních stran a eurokomisař Špidla).
Mezi našimi vrcholnými politiky je nadále jako nejdůvěryhodnější jednoznačně hodnocen prezident Václav Klaus.
Pivo jako součást české kultury
Zářijový výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění se zaměřil především na význam piva a hospod pro českou kulturu a tradici. Naprostá většina respondentů (devadesát a více procent) se domnívá, že pivo je národním nápojem a představuje jednu z věcí, kterou se mohou Češi chlubit v zahraničí. Na druhé straně nezanedbatelná část respondentů prohlásila, že pivu je v České republice přikládán až příliš velký význam (63 %) a že pití velkého množství piva je špatnou vlastností obyvatel České republiky (67 %).
Česká hospoda
V rámci tematického šetření kulturních, sociálních a historických aspektů české hospody a piva byly položeny i dotazy, sledující obraz české hospody v očích veřejnost, přičemž nejčastěji uváděnou asociací k české hospodě je zcela pochopitelně pivo. Výzkum ukazuje, že hospody fungují jednak jako jakési zprostředkovatelny výpomoci všeho druhu, jednak jako místo odreagování se od každodenních starostí.
Češi a pivo
74 % dotázaných uvedlo, že někdy pije pivo, 26 % nikoli, přičemž pivo pijí výrazně častěji muži (90 %) než ženy (58 %). Asi polovina české populace vypije během jednoho týdne v průměru dva půllitry piva či více, přičemž 24 % svou spotřebu uvedlo v rozmezí dva až pět půllitrů, 13 % v intervalu šest až deset, 10 % mezi jedenácti a dvaceti a 3 % nad dvacet půllitrů.
Kam si chodíme posedět?
Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém zářijovém šetření věnovalo mimo jiné tématu pohostinských zařízení a pití piva. Na úvod jsme se všech respondentů zeptali, kam si zajdou nejraději posedět, mají-li možnost si vybrat. Téměř čtvrtina dotázaných odpověděla, že žádné pohostinské zařízení nenavštěvuje. Přibližně stejný podíl respondentů však uvedl, že nejraději si zajde do hospody, hostince či pivnice.
Ekonomická situace a materiální životní podmínky z pohledu veřejného mínění ve středoevropském srovnání
V hodnocení současné ekonomické situace obecně vysoce převažují kritické názory nad příznivým míněním. Nejmenší nespokojenost byla přitom zaznamenána v Maďarsku (40 % "špatná" ekonomická situace, ale jen 4 % "dobrá"), největší na Slovensku (70 % "špatná", 2 % "dobrá"). Mínění polské a české veřejnosti se nachází mezi nimi a momentálně se navzájem dosti podobá.
Důvěra k ústavním institucím
Již několik měsíců se největší důvěře českých občanů těší prezident naší země. Důvěru mu vyjadřují tři čtvrtiny dotázaných. Nejvýznamnější nárůst důvěry zaznamenala v našem zářijovém šetření česká vláda, když jí důvěru vyjádřila více než třetina respondentů. Nejmenší podíl důvěřujících mají obě komory Parlamentu. Poslanecká sněmovna se jeví jako důvěryhodná přibližně čtvrtině občanů, Senát pak pouhé pětině.
Stranické preference v září 2004
Všem respondentům s volebním právem jsme položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce.
Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.
Strana 204 z 240
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |