Občané a zdraví

Na přelomu listopadu a prosince loňského roku označilo svůj zdravotní stav 30 % respondentů za dobrý a 49 % za spíše dobrý. Pětina jej vnímala jako špatný a jedno procento jako velmi špatný. Třetina (33 %) respondentů uvedla, že dbá o své zdraví pravidelně, asi polovina (49 %) občas a téměř pětina (18 %) vůbec ne. O zdraví respondenti dle vlastních výpovědí pečují nejčastěji pěstováním sportovních aktivit, dále pobyty v přírodě - procházky, výlety - a dodržováním zásad životosprávy, resp.

Číst dál...

Lidé o životní úrovni svých domácností

V šetření z přelomu listopadu a prosince 2002 více než dvě třetiny (68 %) respondentů označily životní úroveň své domácnosti za dobrou, 31 % ji naopak prohlásilo za špatnou. Z hlediska roku 2002 jde o vůbec nejpříznivější zaznamenaný výsledek, což ovšem není nikterak překvapivé, protože přelom listopadu a prosince, respektive začátek prosince představuje období, kdy je v průběhu roku subjektivní hodnocení životní úrovně domácnosti respondenta nejlepší i v dlouhodobém průměru.

Číst dál...

Občané k rozdělení Československa před 10 lety

Začátkem příštího roku uplyne již 10 let od rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. CVVM SoÚ se ve svém pravidelném výzkumu Naše společnost 2002 zajímalo, jak tento historický krok dnes lidé vidí. Před deseti lety souhlasila s tímto krokem jen menší část občanů (22%), většina (60%) uvádí, že byla proti rozdělení a 18% už neví. Jak tento krok rozdělení Československa hodnotí občané dnes? Za správné nyní označuje rozdělení 43% oslovených občanů, za špatné 46%.

Číst dál...

Nejvýznamnější události poslední doby

Nejvýznamnější událostí přelomu listopadu a prosince se stal Summit NATO v Praze, druhé místo pak obsadily volby. S odstupem následovaly tyto události: povodně 2002, konec prezidentského mandátu V. Havla, chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku. Nad hladinou sledovatelnosti se opět objevil vstup České republiky do Evropské unie. Můžeme předpokládat, že význam této události s blížícím se referendem o vstupu ČR do EU a konečně se vstupem samotným dále poroste.

Číst dál...

Občané k volbě prezidenta

Jako budoucí prezident je pro občany z nabídnutých osobností nejpřijatelnější Otakar Motejl, jenž má současně nejvíce příznivců (45%) i nejméně odpůrců (41%) a jen v jeho případě procento příznivců alespoň mírně převažuje. Druhým nejpřijatelnějším uchazečem je Petr Pithart, jehož by v úřadě prezidenta uvítalo 37% dotázaných, ovšem už více než polovina respondentů ho za prezidenta nechce.

Číst dál...

Důvěra ústavním institucím

Prezidentovi důvěřuje 58% občanů, nedůvěřuje 40%. Důvěra prezidentovi je nejméně od poloviny roku 1999 poměrně stabilní a pravidelně se pohybuje nad hranicí 50%. Vládě Vladimíra Špidly vyslovilo důvěru 51% dotázaných, nedůvěřovalo 45%. Potřetí zjišťovaná důvěra v nový koaliční kabinet potvrzuje zářijová a říjnová zjištění a je o poznání vyšší, než důvěra vyslovená odcházející vládě v červenci (43%).

Číst dál...

Veřejnost hodnotí politické strany

Již potřetí jsme letos požádali dotázané o zhodnocení působení jednotlivých stran v Poslanecké sněmovně. Nejlépe je hodnocena ČSSD (55% kladně), nejhůře KSČM a US-DEU (jen 24% kladně).P orovnáme-li dnešní výsledky s hodnotami z výzkumu v květnu, je patrný především pokles kladného hodnocení u US-DEU a ODS při současném nárůstu negativních vyjádření. Hodnocení ostatních stran zůstává v porovnání s květnovým šetřením v zásadě stabilní.

Číst dál...

Češi, Maďaři a Poláci: Hlasování v referendu o vstupu do EU

K účasti v hypotetickém referendu o připojení ČR k EU bylo počátkem prosince pevně rozhodnuto 46 % našich obyvatel; v Polsku 61 % a v Maďarsku 68 %. V ČR se asi třetina (31 %) hodlá zúčastnit "spíše“ – v Polsku a v Maďarsku asi v 10 %. Referenda se nejčastěji odmítají účastnit Poláci, a to asi z pětiny. Podíl těch, kteří svou aktivitu v referendu zvažují, tvoří ve všech třech zemích kolem 10 %.

Číst dál...

Popularita politiků

Nejlépe si vedou zástupci ČSSD, kteří obsadili první tři místa - Stanislav Gross (74% důvěřujících), Petra Buzková (60%) a premiér Špidla (56%). Následuje odstoupivší předsedkyně US-DEU Hana Marvanová (38%) a předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda (33%). Do první desítky se zařadili i sociálnědemokratičtí ministři Součková (31%) a Škromach (28%), za ODS Václav Klaus (30%) a další dva členové KDU-ČSL Jan Kasal (29%) a Zuzana Roithová (27%).

Číst dál...

Stranické preference na přelomu listopadu a prosince 2002

Všem respondentům s volebním právem jsme tradičně položili otevřenou otázku (tj. bez použití seznamu politických stran) mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Strukturu získaných odpovědí přináší přehled v tabulce. Na otázku „Představte si, že by příští týden byly volby do Poslanecké sněmovny.

Číst dál...

Hodnocení institucí a navrhovaných opatření v souvislosti se srpnovými záplavami a odstraňováním jejich následků

42 % občanů si myslí, že škodám způsobeným povodněmi bylo možné předejít, 44 % naopak soudí, že tyto škody byly převážně neodvratné. S výjimkou prezidenta, na jehož účinkování v době povodní veřejnost pohlížela převážně kriticky (62 %), všechny složky tak či onak zapojené do dění okolo povodňové kalamity a do odstraňování jejích následků jsou hodnoceny s výraznou převahou pozitivně.

Číst dál...

stante se tazatelem

Chcete se stát aktivními členy CVVM?

Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země.

loga 06

Sociální sítě

fb logo soutwit logo sou

Odběr novinek

Odebíráte následující zaškrtnuté položky: