Téměř dvě třetiny voličů ČSSD by tuto stranu podpořili i dnes, 8% by volilo KSČM, 6% ODS. Mezi někdejšími voliči ČSSD je také relativně vysoký podíl těch, kteří by dnes buď nevolili nebo nevědí, koho volit (17%). 57% voličů ODS z červnových voleb by tuto stranu volilo i koncem září, ovšem 15% z nich by v současné době podpořilo ČSSD a 7% KDU-ČSL. 14% by nevolilo nebo neví, koho volit.

Asi tři čtvrtiny dotázaných s aktivním volebním právem (77 %) krátce před komunálními volbami deklarovaly svoji ochotu zúčastnit se jich, přičemž 43 % uvedlo, že se jich rozhodně zúčastní. Naopak jen 15 % respondentů předem uvedlo, že k volbám spíše či rozhodně nepůjde. Skutečná volební účast byla o více než 30 procentních bodů nižší, přičemž výrazně vyšší rozdíl mezi výsledkem šetření a skutečnou volební účastí se objevil tam, kde občané volili do městských zastupitelstev či zastupitelstev statutárních měst.

Centrum pro výzkum veřejného mínění zjišťovalo průběh rozhodování voličů v celém „supervolebním“ roce 2002, součástí zářijového a říjnového šetření byla také zjištění týkající se blížících se senátních voleb. Získané údaje jsou plně srovnatelné s těmi, které byly zjišťovány před senátními volbami od roku 1996. Nejpevněji rozhodnuti byli o svém hlasu voliči KSČM a ODS (obojí cca.

Nejlépe je hodnocena činnost sdělovacích prostředků – tisku, rozhlasu a televize (průměrná známka 2.41) a jen o málo hůře je oceňována práce předsedy vlády (2.55). Nadprůměrné hodnocení se objevuje též u ČSSD, vlády a u předsedy Poslanecké sněmovny. Mírně podprůměrně je ceněna činnost předsedy Senátu, KDU-ČSL, Poslanecké sněmovny a Prezidenta. Ještě o něco hůře jsou na tom ODS, KSČM, Senát a US-DEU.

Všem respondentům s volebním právem jsme podruhé po červnových volbách do Poslanecké sněmovny PČR položili otázku mapující, kterou stranu by dotázaní volili za předpokladu, že by se příští týden konaly volby do Poslanecké sněmovny. Ve srovnání s koncem září došlo k jediné změně, poněkud se snížil náskok ČSSD před ODS, který byl ještě v září ovlivněn pozitivním hodnocením vlády v souvislosti s povodněmi.

Vzdělávání v ČR je nejpříznivěji hodnoceno na základních školách a gymnáziích. U žáků základních škol je nejpříznivěji hodnocen rozvoj samostatnosti (51%) a orientace ve světě (50%), u středoškoláků vybavenost znalostmi (71%). Vysoký (78%) souhlas panuje s případným rozšířením možnosti studia na vysokých školách, 65% dotázaných se vyslovilo proti zavedení školného na VŠ a 34% respondentů souhlasí s návrhem omezit počet učitelů a přidat těm zbývajícím.

Při posledních volbách do Poslanecké sněmovny ve srovnání s volbami předchozími poklesla dramaticky volební účast (1996 76,3 %, 1998 73,9 % oprávněných voličů, 2002 již pouze 58,0 %). V těchto volbách jsme se dočkali dvou překvapení, kromě již zmíněné nízké účasti voličů bylo tím druhým stejně nemilým vysoký zisk pro KSČM. Tyto dva jevy jsou si v některých svých parametrech velmi podobné.

18 % občanů, v jejichž místě bydliště nebo okolí povodně způsobily větší škody, uvedlo škody na "jiném" majetku domácnosti (rekreační obydlí apod.). Poškozený byt/dům a škody způsobené na živnosti zmínilo 11 % dotazovaných. Na otevřenou otázku, zda lidem vznikla v souvislosti s povodněmi jiná újma či problém než škody na majetku, uváděli nejčastěji problémy s dopravou, různé psychické stavy – šok, lítost nad tím, co se stalo, popřípadě strach z opakování povodní.

Převážná část občanů věří, že jejich vlastními zájmy se zabývají především lidé z bezprostředního okolí, které znají, a dále pak i televize, policie, noviny, armáda a také předseda vlády. V případě soudů a odborů jsou podíly důvěřujících a nedůvěřujících přibližně vyrovnané, byť s mírnou převahou těch druhých. O většině lidí v ČR obecně, o prezidentovi, o církvích a o soukromých podnicích pak jasně převládá mínění, že se nezabývají zájmy obyčejných jednotlivců.

Nejvýznamnější událostí poslední doby reflektované na konci září se staly letní povodně. S výrazným odstupem následovaly tyto události: vládní krize, volby a chystaný útok USA a Velké Británie proti Iráku. Z domácích politických událostí jsme se dočkali definitivního propadu významu otázky platnosti Benešových dekretů, volby byly jako významné na konci září hodnoceny stejně, jako tomu bylo v květnovém výzkumu provedeném tři týdny před parlamentními volbami.