Nejčastěji jsou považovány za dobré vztahy ČR vůči Polsku (90%) a Slovensku (87%). Velmi vysoký je i podíl kladných názorů ke vztahům s Maďarskem (80%) a Německem (74%). Podstatně méně jsou jako příznivé posuzovány vztahy s Rakouskem (38%), více než polovina dotázaných (56%) je hodnotí záporně. Kladné hodnocení vztahů ČR se Slovenskem během 6 uplynulých let narostlo o 31% bodů.

Většina dotázaných (60 %) vyloučila, že by dnes naší zemi hrozilo vojenské nebezpečí , asi pětina (22 %) si v tomto ohledu není jista. Zbývajících 18 % konkrétní ohrožení dokázalo definovat, nejčastěji jako mezinárodní terorismus (10 %). Časté je přesvědčení (62 %), že kdyby k "něčemu" došlo, stejně bychom se neubránili a také, že o naší malé zemi budou stejně rozhodovat velmoci (61 %).

Aktuální problematiku příprav útoku na Irák sledovalo CVVM opakovaně přibližně po půl roce. S ozbrojeným konfliktem proti Iráku by v současnosti souhlasilo pouze 28% obyvatel ČR, přičemž ještě na jaře jich bylo 39%. Ještě výraznější je nesouhlas s případem, kdy by vojenská operace nebyla schválena Radou bezpečnosti OSN. Za takových okolností by s ní souhlasilo pouze 17% obyvatel, zatímco proti by byly více, než dvě třetiny (69%).

61 % občanů je aktuálně s členstvím ČR v NATO spokojeno, 23 % respondentů naopak vyjádřilo svou nespokojenost. Česká veřejnost i nadále vnímá členství ČR v NATO spíše jako určitou formu podřízení se země cizím mocnostem (50 %) než jako prostředek zaručující její nezávislost (43 %). Podle 49 % občanů je členství ČR v NATO prostředkem zajišťujícím jí mír a bezpečnost, 46 % jej naopak vidí jako faktor znamenající zvýšené riziko, že ČR bude vtažena do nějakého válečného konfliktu.

Blížící se zasedání NATO v Praze posuzuje skoro polovina občanů (49%) nepříznivě, 37% příznivě a 14% nedokázalo zaujmout stanovisko. Na obdobnou otázku před zasedáním Mezinárodního měnového fondu a Světové banky v září 2000 odpovědělo příznivě stejné procento dotázaných, ovšem podstatně méně (32%) bylo odpovědí záporných. V případě výtržností a násilností během summitu se většina (54%) respondentů přimlouvá za rozvážný a přiměřený zákrok policie, více než třetina (37%) je zastáncem tvrdého postupu, bez zbytečných ohledů.

Podle říjnového šetření hodnotí příznivě aktivity Evropské unie 26% dotázaných, 11% má opačný názor. 41% občanů nevidí aktivity EU jednoznačně ani jako pozitivní, ani jako negativní. Více než 70% respondentů souhlasí s tím, že se v EU uplatňují hodnoty demokracie a spolupráce. Naopak podle 44% se v EU neuplatňuje rovnost, kriticky vidí i prosazování spravedlnosti a tolerance.

Občanství se nejviditelněji projevuje při volbách, v případě vstupu České republiky do Evropské unie je první a nejdůležitější volbou otázka samotného vstupu ČR do EU, tedy účast a hlasování v referendu. Dalšími rozhodnutími nových občanů Evropské unie bude také volba poslanců do Evropského parlamentu za Českou republiku. Nejvýznamnějším zjištěním je, že vzrostla podpora a souhlas českých občanů se vstupem ČR do EU.

Velmi nebo alespoň "částečně" se o vstup ČR do EU zajímá 65 % občanů, což je o 8 procentních bodů více než před rokem. Ve společnosti celkově převládá mínění, podle něhož jsou informace o procesu začleňování ČR do EU nedostačující (59 %), nad hodnocením opačným (33 %), ovšem mezi lidmi, kteří se "velmi" zajímají o vstup ČR do EU, naopak výrazně převažuje názor, že informace jsou dostatečné.

Respondenti jsou nejvíce přesvědčeni o částečné ztrátě suverenity země. Dále se lidé na jedné straně častěji domnívají, že členství ČR v EU přinese větší bezpečnost, větší právní a demokratické jistoty, zkvalitnění české legislativy a ekonomické výhody, ale na straně druhé i nebezpečí spojená s migrací obyvatelstva a hospodářské problémy včetně snížení životní úrovně.

Se současnou politickou situací v ČR bylo v říjnu podle vlastního vyjádření spokojeno 37% dotázaných („velmi spokojen“ 2%, „spíše spokojen“ 35%), nespokojeno bylo 58% („spíše nespokojen“ 43%, „velmi nespokojen“ 15%), nevědělo 4%. Od červnových voleb do Poslanecké sněmovny nedošlo u spokojenosti s politickou situací k žádné významnější změně.