Ostatní - Různé

CVVM SoÚ položilo v květnového šetření otázky týkající se spokojenosti se životem v místě bydliště. Na otázku „Jak jste celkově spokojen s životem v místě Vašeho bydliště?“ odpovědělo 69 % respondentů, že je s životem v bydlišti spokojeno, 6% vyjádřilo nespokojenost a 25 % je nerozhodných. Dále byla dotázaným položena otázka, zda uvažují o odstěhování z místa bydliště.

Z výzkumu vyplynulo, že městské prostředí by k trvalému bydlení preferovalo 43 % respondentů, venkovské 41 %. Dvě procenta označila jinou možnost a 14 % se nedovedlo rozhodnout. Mezi sídly městského charakteru si dotázaní podobnou měrou zvolili velkoměsta s více než 100 tisíci obyvateli (celkově 15 %) a v města střední velikosti o 20 tisících až 100 tisících obyvatelích (16 %).

Z výsledků šetření vyplynulo, že o něco raději než večerní sledování televizních programů máme odpolední posezení s šálkem dobré kávy nebo čaje, ale že ještě větší potěšení nám přinese to, když od někoho dostaneme nějaký dárek. Ranní vstávání, které je silně proti mysli hlavně mladším generacím, nám celkově vadí méně než čekání na opožděný autobus.

Nejvíce důvěry vkládají lidé ve své nejbližší okolí a v sebe samé. Z těch, kteří ovlivňují názory občanů, se největší důvěře těší učitelé a televizní a rozhlasoví redaktoři. Důvěra k výzkumníkům veřejného mínění, novinářům píšícím do novin a starostům je o poznání slabší a ještě nižší je u kněží. Velmi nízká je důvěra senátorům a politikům, jimž vyslovil důvěru už jen přibližně každý pátý.

42 % občanů si myslí, že škodám způsobeným povodněmi bylo možné předejít, 44 % naopak soudí, že tyto škody byly převážně neodvratné. S výjimkou prezidenta, na jehož účinkování v době povodní veřejnost pohlížela převážně kriticky (62 %), všechny složky tak či onak zapojené do dění okolo povodňové kalamity a do odstraňování jejích následků jsou hodnoceny s výraznou převahou pozitivně.

Vzdělávání v ČR je nejpříznivěji hodnoceno na základních školách a gymnáziích. U žáků základních škol je nejpříznivěji hodnocen rozvoj samostatnosti (51%) a orientace ve světě (50%), u středoškoláků vybavenost znalostmi (71%). Vysoký (78%) souhlas panuje s případným rozšířením možnosti studia na vysokých školách, 65% dotázaných se vyslovilo proti zavedení školného na VŠ a 34% respondentů souhlasí s návrhem omezit počet učitelů a přidat těm zbývajícím.

18 % občanů, v jejichž místě bydliště nebo okolí povodně způsobily větší škody, uvedlo škody na "jiném" majetku domácnosti (rekreační obydlí apod.). Poškozený byt/dům a škody způsobené na živnosti zmínilo 11 % dotazovaných. Na otevřenou otázku, zda lidem vznikla v souvislosti s povodněmi jiná újma či problém než škody na majetku, uváděli nejčastěji problémy s dopravou, různé psychické stavy – šok, lítost nad tím, co se stalo, popřípadě strach z opakování povodní.

Nejčastěji lidé vznik srpnových záplav spojují s výjimečným souběhem vlivů počasí a s necitlivými zásahy do přírody, což v šetření učinily bezmála shodně čtyři pětiny dotázaných. Kromě toho však přibližně dvě třetiny respondentů souhlasily také s tím, že za letošními povodněmi stojí klimatické změny na Zemi a nedostatečná protipovodňová opatření....

Celkově příznivěji vnímají uplynulé období stoupenci ČSSD. Stoupenci ostatních politických stran se vyjadřují, s výjimkou určitých oblastí, víceméně kriticky. Přívrženci ODS tak i přes své kritičtěji laděné postoje uznávali pokrok v oblasti ekologie, zahraniční politiky a životní úrovně. Pokrok při jednáních o vstupu do EU, v boji proti kriminalitě obecně a proti korupci oceňují častěji než ostatní přívrženci KDU-ČSL.