Ostatní - Různé

Úroveň vzdělávání je nejlépe hodnocena na gymnáziích (70 % kladně, 8 % záporně) a na vysokých školách (63 %, 8 % záporně). Dvě třetiny respondentů dále považují za dobrou úroveň základních škol (66 %, 22 % záporně) a o něco menší počet úroveň středních škol s maturitou (62 %, 18 % záporně). Nejhůře se dotázaným jeví vzdělávání na středních odborných učilištích, jež považují za dobré jen něco přes dvě pětiny (44 %) a téměř třetina je považuje za špatné (31%).

Součástí zářijového šetření CVVM se stal i blok otázek věnovaných problematice českého školství. Respondenti se v něm mimo jiné vyjadřovali k problematice rovného přístupu ke vzdělávání, k víceletým gymnáziím a soukromým středním školám. Téměř dvě třetiny českých občanů se obávají, že mnoho nadaných dětí u nás nedostane možnost studovat, ale 6 z 10 respondentů souhlasí s tvrzením, že o tom, jaké kdo dosáhne vzdělání, rozhodují jen schopnosti a vůle studovat.

Vařit velký výběr jídel umí v České republice 45 % lidí ve věku nad 15 let. Naopak 27 % respondentů přiznalo, že vařit neumí vůbec. V naší společnosti je přibližně 19 % domácností, ve kterých se oba partneři při vaření střídají. V domácnostech vaří převážně ženy, samy to přiznávají v 67 % případů. Od matky a od prarodičů se učily vařit častěji ženy než muži, od otce se učily vařit častěji muži než ženy.

Alespoň několikrát do týdne se vaří v 9 z 10 domácností, pouze 8 % respondentů uvedlo, že v domácnosti vaří několikrát měsíčně či méně často. Alespoň několikrát do měsíce se v restauracích stravují ¾ obyvatel, přitom každý pátý udává, že jejich rodina v restauracích nejí vůbec. S ohledem na správné stravování není úplně potěšující, že 5 % Čechů nesnídá a stejný počet neobědvá.

V rámci květnového výzkumu se CVVM zaměřilo na téma tradiční české kuchyně. Součástí šetření byl blok otázek věnovaný tomu, která tradiční regionální jídla dotázaní znají a zda je sami vaří. Z výsledků výzkumu vyplývá, že za regionální jídla lidé nejčastěji považují bramborák, bramborové placky, kulajdu, kyselo, koláče a guláš, přičemž tato jídla také nejčastěji ve své domácnosti vaří.

Mezi suroviny, které si čeští občané nejčastěji spojují s tradiční českou kuchyní, patří brambory, zelí a tvaroh. Z typicky českých jídel ochutnali prakticky všichni respondenti kynuté knedlíky, oukrop (česnečku) a cmundu (bramborák). Tyto pokrmy ve své vlastní domácnosti připravují více jak tři čtvrtiny dotázaných. Nejméně často znají respondenti jidáše. Ty měla zatím příležitost ochutnat jen necelá polovina české populace.

Z výsledků květnového výzkumu vyplynulo, že pod pojmem "tradiční česká kuchyně" si lidé vybaví především pokrm vepřová - knedlík – zelí. Další si jej spojují se svíčkovou a část s vepřovým řízkem či s gulášem. Relativně častá je i asociace se sladkými jídly - s ovocnými knedlíky a s plněnými buchtami. Z jiných pokrmů je jako reprezentant tradiční české kuchyně vnímán např.

Dodržování tradic a lidových zvyků za důležité považují dvě třetiny občanů (66 %), zatímco přibližně tři lidé z deseti (31 %) mají názor opačný. Bez ohledu na to 99 % domácností tradice a zvyky alespoň v některých případech dodržuje. Pokud jde o tradiční jídla spojovaná s některými konkrétními svátečními příležitostmi, téměř ve všech domácnostech (96 %) je tradiční menu připravováno v souvislosti se Štědrým dnem, ve dvou třetinách na Velikonoce a v polovině na Nový rok.

Tři pětiny obyvatel ČR starších 15 let (61 %) se v dosavadním průběhu svého života alespoň jednou přestěhovaly, přičemž 25 % se přestěhovalo pouze jednou, 19 % stěhování zažilo dvakrát, 11 % změnilo své bydliště třikrát a 6 % uvedlo, že se ve svém životě stěhovalo více než třikrát. V populaci starší 19 let alespoň jedno přestěhování zažily dvě třetiny (66 %) obyvatel.

CVVM SoÚ položilo v květnového šetření otázky týkající se spokojenosti se životem v místě bydliště. Na otázku „Jak jste celkově spokojen s životem v místě Vašeho bydliště?“ odpovědělo 69 % respondentů, že je s životem v bydlišti spokojeno, 6% vyjádřilo nespokojenost a 25 % je nerozhodných. Dále byla dotázaným položena otázka, zda uvažují o odstěhování z místa bydliště.