Ostatní - Různé

Mezi suroviny, které si čeští občané nejčastěji spojují s tradiční českou kuchyní, patří brambory, zelí a tvaroh. Z typicky českých jídel ochutnali prakticky všichni respondenti kynuté knedlíky, oukrop (česnečku) a cmundu (bramborák). Tyto pokrmy ve své vlastní domácnosti připravují více jak tři čtvrtiny dotázaných. Nejméně často znají respondenti jidáše. Ty měla zatím příležitost ochutnat jen necelá polovina české populace.

Z výsledků květnového výzkumu vyplynulo, že pod pojmem "tradiční česká kuchyně" si lidé vybaví především pokrm vepřová - knedlík – zelí. Další si jej spojují se svíčkovou a část s vepřovým řízkem či s gulášem. Relativně častá je i asociace se sladkými jídly - s ovocnými knedlíky a s plněnými buchtami. Z jiných pokrmů je jako reprezentant tradiční české kuchyně vnímán např.

Dodržování tradic a lidových zvyků za důležité považují dvě třetiny občanů (66 %), zatímco přibližně tři lidé z deseti (31 %) mají názor opačný. Bez ohledu na to 99 % domácností tradice a zvyky alespoň v některých případech dodržuje. Pokud jde o tradiční jídla spojovaná s některými konkrétními svátečními příležitostmi, téměř ve všech domácnostech (96 %) je tradiční menu připravováno v souvislosti se Štědrým dnem, ve dvou třetinách na Velikonoce a v polovině na Nový rok.

Tři pětiny obyvatel ČR starších 15 let (61 %) se v dosavadním průběhu svého života alespoň jednou přestěhovaly, přičemž 25 % se přestěhovalo pouze jednou, 19 % stěhování zažilo dvakrát, 11 % změnilo své bydliště třikrát a 6 % uvedlo, že se ve svém životě stěhovalo více než třikrát. V populaci starší 19 let alespoň jedno přestěhování zažily dvě třetiny (66 %) obyvatel.

CVVM SoÚ položilo v květnového šetření otázky týkající se spokojenosti se životem v místě bydliště. Na otázku „Jak jste celkově spokojen s životem v místě Vašeho bydliště?“ odpovědělo 69 % respondentů, že je s životem v bydlišti spokojeno, 6% vyjádřilo nespokojenost a 25 % je nerozhodných. Dále byla dotázaným položena otázka, zda uvažují o odstěhování z místa bydliště.

Z výzkumu vyplynulo, že městské prostředí by k trvalému bydlení preferovalo 43 % respondentů, venkovské 41 %. Dvě procenta označila jinou možnost a 14 % se nedovedlo rozhodnout. Mezi sídly městského charakteru si dotázaní podobnou měrou zvolili velkoměsta s více než 100 tisíci obyvateli (celkově 15 %) a v města střední velikosti o 20 tisících až 100 tisících obyvatelích (16 %).

Z výsledků šetření vyplynulo, že o něco raději než večerní sledování televizních programů máme odpolední posezení s šálkem dobré kávy nebo čaje, ale že ještě větší potěšení nám přinese to, když od někoho dostaneme nějaký dárek. Ranní vstávání, které je silně proti mysli hlavně mladším generacím, nám celkově vadí méně než čekání na opožděný autobus.

Nejvíce důvěry vkládají lidé ve své nejbližší okolí a v sebe samé. Z těch, kteří ovlivňují názory občanů, se největší důvěře těší učitelé a televizní a rozhlasoví redaktoři. Důvěra k výzkumníkům veřejného mínění, novinářům píšícím do novin a starostům je o poznání slabší a ještě nižší je u kněží. Velmi nízká je důvěra senátorům a politikům, jimž vyslovil důvěru už jen přibližně každý pátý.

42 % občanů si myslí, že škodám způsobeným povodněmi bylo možné předejít, 44 % naopak soudí, že tyto škody byly převážně neodvratné. S výjimkou prezidenta, na jehož účinkování v době povodní veřejnost pohlížela převážně kriticky (62 %), všechny složky tak či onak zapojené do dění okolo povodňové kalamity a do odstraňování jejích následků jsou hodnoceny s výraznou převahou pozitivně.

Vzdělávání v ČR je nejpříznivěji hodnoceno na základních školách a gymnáziích. U žáků základních škol je nejpříznivěji hodnocen rozvoj samostatnosti (51%) a orientace ve světě (50%), u středoškoláků vybavenost znalostmi (71%). Vysoký (78%) souhlas panuje s případným rozšířením možnosti studia na vysokých školách, 65% dotázaných se vyslovilo proti zavedení školného na VŠ a 34% respondentů souhlasí s návrhem omezit počet učitelů a přidat těm zbývajícím.