Ostatní - Různé

Do prosincového šetření jsme zařadili také otázky, které se zabývaly vztahem respondentů k Vánocům. Z šetření vyplynulo, že tři čtvrtiny Čechů se na Vánoce těší, opačný pocit má pouze každý desátý. Bezmála všichni dotázaní v tomto období obdarovávají své blízké, pro nikoho dárky nemají jen 3 procenta lidí. Pro 94 % respondentů jsou Vánoce především rodinnými svátky, 85 % oslovených dodržuje alespoň nějaké zvyky a tradice.

Mezi českou veřejností je jednoznačně nejoblíbenější postavou spojovanou s nadělováním dárků Ježíšek. V našem kulturním prostoru tradiční "nadělovači", tedy Ježíšek a Mikuláš s Andělem a Čertem pak z hlediska obliby jednoznačně dominují nad starším i novějším importem východní i západní provenience v podobě Děda Mráze či Santy Klause.

V září 2006 byly v rámci projektu kontinuálního sledování českého veřejného mínění Naše společnost zopakovány některé otázky, které byly v roce 2004 součástí výzkumného tématu Hospody a pivo v české společnosti. Výsledky průzkumu poskytují jednak aktuální pohled na současný stav některých aspektů postavení piva a hospod v české společnosti, jednak díky opakování dotazů také orientační pohled na související otázky jejich vývoje.

V rámci projektu sledování fenoménu piva v české společnosti byla sledována také problematika jeho obliby a konzumace. Tisková zpráva přináší základní souhrnné informace o současné struktuře oblíbených nápojů, trendech v pití piva i vývoji míry jeho konzumace.

Tisková zpráva poskytuje základní informace o některých aspektech určujících výběr piva českými konzumenty. Mimo jiné se dotýká problematiky typu oblíbeného piva, preference konkrétních značek, upřednostňování produktů z pivovarů působících v regionu bydliště nebo důležitosti ceny a chuti při výběru piva.

Tisková zpráva mapuje některé aspekty postojů obyvatel České republiky k pivu a pivovarnictví. Mimo jiné se dotýká otázek postojů k vysoké míře konzumace piva v českých zemích, k dovozu zahraničních značek na český trh nebo očekáváními vývoje českého piva a pivovarnictví.

Tisková zpráva obsahuje analýzu otázek spojených s problematikou gastronomických zařízení a speciálně s místem hospody v jejich struktuře i její postavení v české společnosti. Mimo jiné rozebírá témata návštěvnosti, oblíbených podniků nebo specifikace hostů tradičních českých hospod.

Každý má možnost dosáhnout takového vzdělání, které odpovídá jeho schopnostem. S tímto tvrzením souhlasila více než polovina respondentů, které tazatelé CVVM oslovili v zářijovém průzkumu (spíše souhlasilo 47 %, rozhodný souhlas vyjádřilo 12 % oslovených). Téměř třetina s předloženým výrokem spíše nesouhlasila, 6 % dotázaných tvrzení rozhodně odmítlo. Ve srovnání s výsledky loňského zářijového šetření, v němž jsme respondentům položili stejnou otázku, nedošlo v české veřejnosti k zásadnějšímu názorovému posunu.

V hodnocení úrovně vzdělávání podle jednotlivých typů škol převažuje pozitivní hodnocení nad hodnocením negativním. Nejvyšší úroveň vzdělávání je podle účastníků výzkumu na gymnáziích (23% uvedlo úroveň vzdělávání jako „velmi dobrou“, 53% uvedlo úroveň vzdělávání jako „spíše dobrou“), základních školách (74% pozitivních odpovědí, z nich 12% uvedlo odpověď „velmi dobrá“) a vysokých školách.

Spokojenost s životem v místě bydliště vyjádřily asi tři pětiny oslovených občanů, další necelá třetina uvedla, že s životem v místě svého bydliště není ani spokojena, ani nespokojena. Nespokojena s místem svého bydliště je méně než desetina české populace. Lidé jsou většinou spokojeni se zavedením plynu, elektřiny, vody a kanalizace. Na úrovni tří čtvrtin se pohybuje spokojenost se svozem domovního odpadu, s úrovní obchodů a služeb.