V dubnovém výzkumu jsme se mimo jiné zaobírali problematikou postojů a vztahů populace k romské menšině. Šetření ukázalo, že přes dvě třetiny obyvatel (69 % respondentů) považují soužití romské a neromské populace v ČR za problematické. Podíváme-li na údaje z výzkumů provedených v uplynulých letech, vidíme, že hodnocení vztahu romské a neromské populace se od roku 1997 postupně zlepšuje – ve zmíněném roce hodnotilo soužití s Romy jako špatné 81 % dotázaných.

Na otázku „Počátkem června 2006 se budou konat volby do Poslanecké sněmovny. Půjdete volit?“ odpovědělo kladně 69 % dotázaných s volebním právem („rozhodně ano“ 35 % a „spíše ano“ 34 %), 20 % záporně („spíše ne“ 10 %, „rozhodně ne“ 10 %) a 11 % nevědělo.

Pro květnové (a poslední předvolební) zjišťování preferencí politických stran použilo CVVM SOÚ AV ČR oproti minulým šetřením odlišnou metodiku.

Spokojenost s životem v místě bydliště vyjádřily asi tři pětiny oslovených občanů, další necelá třetina uvedla, že s životem v místě svého bydliště není ani spokojena, ani nespokojena. Nespokojena s místem svého bydliště je méně než desetina české populace. Lidé jsou většinou spokojeni se zavedením plynu, elektřiny, vody a kanalizace. Na úrovni tří čtvrtin se pohybuje spokojenost se svozem domovního odpadu, s úrovní obchodů a služeb.

V rámci dubnového šetření Centra po výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané uplatňování vybraných hodnot v Evropské unii a prospěšnost (či škodlivost) evropské integrace v oblastech obrany, ekologie, kultury, hospodářství a politiky.

Nejlépe bylo respondenty hodnoceno uplatňování demokracie a spolupráce v EU. Naopak převaha nesouhlasu nad souhlasem byla zaznamenána při posuzování spravedlnosti a rovnosti v EU.

7 % občanů považuje svoji domácnost za "spíše bohatou", zatímco 30 % ji označuje jako poměrně (24 %) či dokonce velmi (6 %) chudou. Téměř dvě třetiny dotázaných (62 %) pak svoji domácnost ohodnotily jako ani bohatou, ani chudou. Potíže při hospodaření se stávajícím příjmem své domácnosti uvedlo 60 % respondentů, 36 % dotázaných se naopak vyjádřilo v tom smyslu, že s rozpočtem jejich domácnost vychází více či méně snadno.

Do dubnového šetření CVVM byly zařazeny otázky týkající se vztahu českých občanů k Evropské unii. Dotázaní hodnotili dopad členství České republiky v EU na jednotlivé segmenty ekonomického a sociálního systému ČR a na svou životní úroveň. Nejlépe je posuzován vliv na nabídku zboží a služeb na trhu v ČR, tento vliv označilo za příznivý 60 % oslovených občanů.

Spokojenost s naším členstvím v Evropské unii vyjadřuje v současnosti více než třetina českých občanů (36 %), nespokojena se naopak cítí přibližně pětina Čechů (20 %). Největší podíl dotázaných se v Evropské unii necítí ani spokojen, ani nespokojen (40 %). Na členství České republiky v Evropské unii oceňují čeští občané zejména možnost bezproblémového cestování do ostatních členských států Evropské unie.

Součástí dubnového šetření CVVM byla i otázka mapující, jak občané vnímají čtyři dlouhodobě nejsilnější politické strany a Stranu zelených. Vybrali jsme několik kritérií, která reprezentovala nejen konkrétní programové aspekty, ale i obecné charakteristiky působení stran na politické scéně.

Respondenti se v hodnocení politických stran shodovali zejména u výroku „stará se jen o získání moci“ – kladně odpovědělo v případě parlamentních stran 60 až 72 % dotázaných, v případě Strany zelených to bylo 46 %.

CVVM Sociologického ústavu AV ČR v dubnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam obsahoval jména pětadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně. Tentokrát byli do výzkumu zařazeni také volební lídři stran, které se alespoň minimálně vyskytují ve výzkumech stranických preferencí.

V dubnu 2006 jsme zaznamenali nárůst důvěry občanů téměř ke všem sledovaným ústavním institucím. Nejdůvěryhodnější ústavní institucí je stále prezident České republiky, kterému v současnosti důvěřují bezmála tři čtvrtiny českých občanů (73 %). Relativně vysoký podíl důvěřujících zaznamenala rovněž vláda, které v dubnu 2006 vyjádřilo důvěru 44 % oslovených.