V rámci dubnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění hodnotili oslovení občané uplatňování vybraných hodnot v Evropské unii. Všech oslovených jsme se zeptali, zda je podle jejich názoru v Evropské unii uplatňována demokracie, spolupráce, tolerance, spravedlnost a solidarita. Respondenti dále vyjadřovali svůj názor na prospěšnost nebo škodlivost evropské integrace v oblasti hospodářství, politiky, kultury, obrany a ekologie.

V dubnovém výzkumu nás mimo jiné zajímalo, jak občané nahlížejí na současný stav některých sociálních podmínek v České republice. Naši tazatelé se tedy respondentů ptali na to, jak by hodnotili situaci v tuzemsku, pokud jde o možnost získání bytu; finanční možnosti k založení rodiny; možnosti mít děti; zabezpečení ve stáří; podmínky života zdravotně postižených; možnost pracovat, být zaměstnán; přístup ke zdravotní péči a možnost přístupu ke vzdělání.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR, v.v.i. se ve svém dubnovém šetření věnovalo tématu evropské integrace a členství České republiky v Evropské unii. Zajímali jsme o to, jak jsou občané spokojeni s členstvím naší země v EU a zda jsou Češi hrdí na to, že jsou občany Evropské unie. V rámci dubnového šetření jsme rovněž zjišťovali, zda respondenti věří, že rozhodnutí Evropské unie jsou v zájmu České republiky a zda jsou podle jejich názoru v zájmu lidí, jako jsou oni sami.

K politické kultuře většiny veřejně činných lidí jsou čeští občané kritičtí. Pozitivně hodnotí nadpoloviční většina respondentů pouze politickou kulturu představitelů místních (obecních) samospráv (kladně ji ohodnotilo 59 % dotázaných, záporně 29 %). Pozitivní hodnocení nad negativním hodnocením pak ještě převažuje u představitelů krajských samospráv (39 % kladných hodnocení, 23 % záporných).

Dvoutřetinová většina (68 %) občanů se zřízením americké radarové základny protiraketové obrany na území České republiky nesouhlasí, pro případné vybudování základny u nás se naopak vyslovila čtvrtina (26 %) dotázaných. Více než tři čtvrtiny respondentů (77 %) se vyjádřily, že o případném umístění radaru v ČR by měli rozhodovat občané v referendu, 18 % referendum v této otázce odmítlo.

Dlouhodobě nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí je prezident. V současnosti mu důvěřují bezmála tři čtvrtiny občanů (74 %). Na počátku dubna 2007 vyslovili vládě důvěru tři z deseti obyvatel naší země (30 %). V porovnání s předcházejícím měsícem, tak podíl občanů důvěřujících vládě mírně poklesl. Poslanecké sněmovně v současnosti důvěřuje 23 % občanů, Senátu téměř čtvrtina obyvatel naší země (24 %).

V dubnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.

Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.

Březnové šetření Centra pro výzkum veřejného mínění se mj. zabývalo otázkami zjišťujícími toleranci české populace vůči některým skupinám lidí. Čechům bylo předloženo 14 různých skupin a u každé z nich se měli vyjádřit, zda by dané osoby nechtěli mít za sousedy. Negativní postoj v souvislosti se sousedstvím převládl v rámci české populace u čtyř uvedených skupin osob.

Centrum pro výzkum veřejného mínění v březnu 2007 zjišťovalo, které aféry v politickém a veřejném životě považují Češi za slučitelné s výkonem politické funkce a které by naopak podle nich měly vést k rezignaci příslušného politika. Nejradikálněji se čeští občané staví k aférám souvisejícím s odsouzením či obviněním politika za trestný čin, a to ať už se vztahuje k výkonu funkce příslušného politika či nikoli – souhlas s rezignací byl v těchto případech téměř jednomyslný.

Z březnového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění vyplývá, že o politických tématech diskutují čeští občané nejčastěji s někým z rodiny či přátel. Minimálně jednou v týdnu před uskutečněním výzkumu diskutovalo o politice celá polovina (50 %) dotázaných s rodinným příslušníkem a 53 % dotázaných s přáteli či spolupracovníky. S cizími lidmi debatovalo o politice pouze 7 % a s veřejně činnými osobami 4 % respondentů.