Občané o médiích a politice
V říjnovém šetření jsme se respondentů mimo jiné ptali na to, zda mají podle jejich názoru média vliv na rozhodování politiků. Více než polovina oslovených odpověděla kladně (20 % odpovědí „rozhodně ano“, 33 % odpovědí „spíše ano“). Čtvrtina lidí soudí, že média takový vliv „spíše nemají“, desetina respondentů se domnívá, že ho „rozhodně nemají“
Největší vliv na rozhodování politiků mají podle názoru Čechů televizní stanice – České televizi ho přisoudilo 80 %, Nově 73 % a Primě 59 % oslovených, při součtu odpovědí „velmi silný“ a „silný“.
Srovnání poměrů dnes a před rokem 1989
V říjnovém výzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR byl mimo jiné zjišťován postoj obyvatelstva České republiky ke dni 17. listopadu a jeho názory na společenské poměry před a po roce 1989.
Nadpoloviční většina dotázaných (58,1%) si státní svátek 17. listopadu sice připomíná, ale nijak ho neslaví. Třetina obyvatel ČR (34,3%) připouští, že o svátku většinou neví a nepřipomíná si ho.
Důvěra k stranickým představitelům
CVVM Sociologického ústavu AV ČR v říjnovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům (viz tabulky 1 a 2). Předložený seznam obsahoval jména třiadvaceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně.
Mezi stranickými představiteli získala největší důvěru oslovených občanů Vlasta Parkanová (53 %). Na druhém místě pomyslného žebříčku se umístil pražský primátor Pavel Bém (44 % důvěřujících).
Hodnocení informací v médiích
Součástí říjnového šetření CVVM byla též baterie otázek zjišťujících, jak čeští občané hodnotí média. Zajímalo nás, zda si o vybraných médiích lidé myslí, že informují pravdivě, a také, zda poskytují ucelený přehled o důležitých událostech. Vzhledem k tomu, že médiem s největším dosahem je v současnosti televize, ptali jsme se též na to, jak často respondenti sledují právě televizní zpravodajství.
Důvěra společenským institucím
V zářijovém výzkumu CVVM SOÚ AV ČR byla mimo jiné položena otázka na důvěru společenským institucím. Společenské instituce v tomto případě zastupovaly soudy, policie, armáda, tisk, televize, rádio, odbory a církev. Z výsledků vyplývá, že u všech sledovaných médií převažuje pozitivní hodnocení respondentů nad hodnocením negativním. Důvěru armádě vyjádřilo více než 60% respondentů, zatímco policii vyjádřilo důvěru už jen méně než 50% dotázaných.
Názory Středoevropanů na izraelsko-libanonský konflikt
Česká veřejnost mnohem častěji než Poláci, Maďaři či Slováci připisuje hlavní odpovědnost za nedávný izraelsko-libanonský konflikt libanonskému hnutí Hizbaláh, ale samotnou vojenskou akci Izraele v Libanonu většinou odmítá podobně jako obyvatelé ostatních středoevropských států. V celém regionu víceméně převažuje podpora vyslání mírových jednotek OSN do jižního Libanonu.
Důvěra Čechů k OSN, EU a NATO
V zářijovém šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR jsme mimo jiné položili respondentům otázku, zda důvěřují vybraným mezinárodním institucím. U všech sledovaných organizací převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně největší důvěře se přitom těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily dvě třetiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo čtvrtina (25 %) respondentů.
Důvěra k ústavním institucím a spokojenost s politickou situací
V šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaném v rámci projektu Naše společnost 2006 v říjnu 2006 jsme položili respondentům otázku, zda důvěřují jednotlivým ústavním institucím. Sledování důvěry občanů k ústavním institucím je pravidelnou součástí našich šetření, což nám umožňuje sledovat vývoj důvěry v čase. Dlouhodobě je nejdůvěryhodnější českou ústavní institucí prezident.
Hodnocení vybraných politiků v mezinárodním kontextu
V zářijovém šetření, které se uskutečnilo v rámci kontinuálního průzkumu veřejného mínění, zjišťovali naši tazatelé také důvěru k vybraným politikům v mezinárodním kontextu. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.
Důvěra převažuje nad nedůvěrou u V.
Stranické preference a volební model v říjnu 2006
V říjnovém šetření CVVM tradičně zjišťovalo podporu politických stran ve veřejnosti a ochotu zúčastnit se parlamentních voleb. V tiskové zprávě jsou publikovány dva odlišné typy informací: stranické preference a volební model.
Stranické preference vypovídají o sympatiích k politickým stranám v souboru všech občanů s volebním oprávněním, tj. i těch, kteří k volbám nepůjdou nebo nevědí, koho by volili.
Postoje českých občanů k zaměstnání
Součástí zářijového šetření Centra pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR realizovaného v rámci projektu Naše společnost 2006 byl i blok otázek věnovaný postojům českých občanů k zaměstnání. Prakticky všichni ekonomicky aktivní si přejí mít jisté zaměstnání, které by je bavilo. Jistotu zaměstnání považovalo za „velmi důležitou“ dokonce 84 % respondentů.
Strana 186 z 241
Přihlaste se do naší tazatelské sítě a podílejte se na výzkumech, které zná celá země. |