Hospodářskou úroveň České republiky v současnosti vnímá pozitivně 61 % občanů, z toho 3 % ji hodnotí velmi dobře a 58 % spíše dobře. Kriticky se k ní naopak staví 37 % Čechů, když 34 % ji hodnotí spíše špatně a 3 % velmi špatně. V žebříčku deseti vybraných států se ČR podle výše podílu příznivého hodnocení zařadila za Německo a Rakousko na třetí až čtvrté místo spolu s Maďarskem.

Největší podíl respondentů (38 %) vyjádřil názor, že dnešní poměry jsou v podstatě stejné jako ty, které u nás panovaly před rokem 1989. Přibližně třetina dotázaných se pak domnívá, že poměry, které v České republice panují dnes, jsou lepší než ty, které zde panovaly před listopadem 1989. Opačný názor, tedy že tehdejší poměry byly lepší než ty současné, zastává pětina českých občanů.

Určité obavy pociťují v současnosti téměř tři čtvrtiny českých občanů. Obavy pociťují čeští občané nejčastěji ze ztráty svého zaměstnání. Tuto obavu má více než třetina z těch dotázaných, kteří nějaké obavy pociťují. Čtvrtina oslovených uvedla, že se obávají o své zdraví, že mají strach z nemoci. Poměrně značná část respondentů se obává poklesu vlastní životní úrovně, nedostatku financí a chudoby.

Tradičně nejlépe byly hodnoceny vztahy ČR se Slovenskem (92 % "dobré") a Polskem (91 % "dobré"). O něco méně respondentů (83 %) označilo za velmi či spíše dobré vztahy ČR s Maďarskem. V případě Německa označilo naše vzájemné vztahy jako dobré 80 % a jako špatné 14 % oslovených občanů, podobné bylo i hodnocení vztahů s Rakouskem, jež za dobré považuje 76 % dotázaných a za špatné 17 %.

V únorovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR zabývalo také vztahem veřejnosti k příslušníkům různých národních či národnostních skupin. V rámci výzkumu byly jišťovány postoje Čechů k u nás žijícím národnostem, a také postoje občanů k vybraným národům obecně. Svůj vztah k jednotlivým k národům a národnostem respondenti v obou případech vyjadřovali jejich zařazením na sedmibodové škále, kde krajní body znamenaly „velmi sympatičtí“ (1) a „velmi nesympatičtí“ (7).

U všech sledovaných mezinárodních institucí převažuje důvěra nad nedůvěrou. Relativně nejširší důvěře se mezi nimi přitom už tradičně těší Organizace spojených národů, k níž pozitivní vztah vyjádřily tři pětiny (61 %) dotázaných, zatímco nedůvěru dala najevo asi čtvrtina (26 %) respondentů. Nadpoloviční podíl dotázaných (56 %) vyslovil důvěru také ve vztahu k Evropské unii, přičemž podíl nedůvěřujících v tomto případě mírně přesahoval úroveň jedné třetiny (35 %).

V únorovém šetření se CVVM SOÚ AV ČR mimo jiné několika otázkami věnovalo problematice tzv. Benešových dekretů. První otázka mapovala názory české veřejnosti na další platnost těchto dekretů.

V současnosti se necelé dvě třetiny dotázaných (64 %) kloní k názoru, že Benešovy dekrety by měly platit i nadále. 7 % se domnívá, že by měly být zrušeny. 29 % respondentů se k dané problematice nevyjádřilo.

Pouze tři procenta občanů oslovených v únoru Centrem pro výzkum veřejného mínění se domnívají, že by rozhodně mělo být každému umožněno přijít do České republiky a žít zde. Téměř čtvrtina respondentů zastává opačný názor.

Podle téměř 60 – ti procent účastníků výzkumu by se měli cizinci v ČR co nejvíce přizpůsobit místním životním zvyklostem. Třetina dotázaných soudí, že by se měli přizpůsobit částečně a 4 % respondentů by nechala cizincům možnost žít zcela podle svých životních zvyklostí.

Zpětně s útokem na Irák souhlasí 27 % občanů ČR, nesouhlas s útokem na Irák naopak vyjádřilo 64 % dotázaných. Asi pětina Čechů si myslí, že vojenská operace USA a jejich spojenců v Iráku vedla k omezení terorismu ve světě, sedm z deseti lidí vyjadřuje opačné mínění. Třípětinová většina (61 %) občanů hodnotí současnou situaci v Iráku kriticky, naopak jako dobrou ji v šetření označili pouze čtyři respondenti ze sta.

Centrum pro výzkum veřejného mínění SOÚ AV ČR se ve svém únorovém šetření mimo jiné zajímalo o názory veřejnosti na evropskou ústavu. Souhlas s tím, že by Evropská unie měla mít jednotnou ústavu, která by platila ve všech členských zemích, vyjádřila nadpoloviční většina respondentů (51 %). Opačný názor naopak zastává čtvrtina českých občanů. Informovanost českých občanů o obsahu tzv.